Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 126 339,92 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne 21. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 168 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 233 Kč. Svůj závazek však řádně neplnila a dostala se do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby evidovala za žalovanou pohledávku ve výši 126 339,92 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 124 739,92 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 13 984,47 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 210,41 Kč, dalšího úroku z jistiny ve výši 11,5 % ročně od 12. 5. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 126 339,92 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud proto ve věci nařídil jednání na den 10. 9. 2026.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání konanému dne 10. 9. 2026 se, ač byla řádně a včas předvolána, nedostavila a ani včas nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, kdy vyšel ze založených listinných důkazů.4. Soud provedl důkaz úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 5. 2. 2026 a podacím archem ze dne 6. 2. 2026, předžalobní výzvou ze dne 24. 3. 2026 a podacím archem ze dne 25. 3. 2026, kartou klienta, zprávou NRKI, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, plnou mocí a osvědčením o registraci žalobkyně k DPH.5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 9. 2020 a z dokladu o čerpání soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne 24. 9. 2020 úvěr ve výši 168 000 Kč. Úvěr měl být splacen ve 120měsíčních splátkách po 3 233 Kč, při roční úrokové sazbě 20,01 % a RPSN ve výši 22,1 %. Ze splátkového kalendáře a karty klienta soud dále zjistil, že ke dni podání žaloby činila nesplacená jistina částku 124 739,92 Kč.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná při uzavírání smlouvy uvedla zaměstnání jako zdroj příjmu, vlastní měsíční příjem 23 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 18 000 Kč. Žila s druhem ve státním bytě a měla jednu vyživovací povinnost. Žalobkyně dále před uzavřením smlouvy provedla kontrolu v registrech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s výsledkem „OK“, ověřila údaje v evidenci Ministerstva vnitra, Centrální evidenci exekucí i insolvenčním rejstříku. S ohledem na zjištěné příjmy, výdaje, rodinnou situaci, výši a délku úvěru a výsledky prověření závazků a platební morálky soud uzavírá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované a neměla důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 5. 2. 2026 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 134 008,72 Kč ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 6. 2. 2026 soud dále zjistil, že tato výzva byla žalované odeslána dne 6. 2. 2026.8. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 31. 3. 2026. Z podacího archu ze dne 25. 3. 2026 soud zjistil, že výzva byla žalované odeslána nejméně sedm dnů před podáním žaloby.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje poskytovatel zejména jeho schopnost splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21. 9. 2020 platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 168 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně zjistila a vyhodnotila příjmovou a výdajovou situaci žalované, její rodinné poměry a vyživovací povinnost a současně ověřila její dosavadní závazky a platební morálku prostřednictvím dostupných registrů. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a dlužné splátky neuhradila ani po výzvě žalobkyně. Soud proto shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 124 739,92 Kč, jakož i nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, která nepřekračuje zákonné limity stanovené pro spotřebitelské úvěry. Celkem tak soud žalobkyni přiznal částku 126 339,92 Kč.12. Žalobkyni dále náleží kapitalizovaný úrok ve výši 13 984,47 Kč a úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 124 739,92 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení. V důsledku prodlení žalované jí náleží rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 210,41 Kč za dobu od 20. 2. 2026 do 11. 5. 2026 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 126 339,92 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 120,90 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 054 Kč a nákladů právního zastoupení. Zástupci žalobkyně náleží podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 6 180 Kč za jeden úkon, celkem 18 540 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za každý úkon, celkem 1 350 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada DPH ve výši 21 % z částky 19 890 Kč, tj. 4 176,90 Kč.