230 C 51/2026-33 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 46 100 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 7. 2025 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, který měl být splacen dne 9. 9. 2025. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru za každý den jeho čerpání ve výši 19 600 Kč. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaná zavázala uhradit sankci 500 Kč. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a poskytla fotokopii svého dokladu totožnosti, žalobkyně následně provedla lustraci dokladů v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalovaná zaslala žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a poté jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalovaná byla povinna za účelem ověření majitele účtu provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žádost byla následně žalobkyní schválena a žalované byl dne 2. 7. 2025 na bankovní účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr. Poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 2. 12. 2025. Žalovaná na dílčích platbách uhradila celkem 4 000 Kč. V prodlení byla s úhradou celkem 5 splátek. Žalobkyně tak požadovala nezaplacenou jistinu ve výši 28 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 19 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 46 100 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli k tomu byla soudem vyzvána; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému dne 25. 5. 2026 se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, který se žalovaná měla zavázat vrátit do 70 dní ode dne jeho čerpání, tj. do 9. 9. 2025. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru. Smlouva neobsahuje podpis žalované, na místě očekávaném pro její podpis je uvedeno pouze datum a údaj o kódu SMS verifikace , Anonymizováno, .5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne 2. 7. 2025 v 8:18 hodin provedena platba na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 28 000 Kč.6. Z informacích o platbách bylo zjištěno, že proběhlo ověření bankovního účtu žalované provedením platby ve výši 1 Kč.7. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 7. 5. 2026 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Na uvedený účet nebyly identifikovány žádné příchozí platby od subjektu , právnická osoba, ., banka však platby dohledávala pouze na základě názvu účtu odesílatele.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby datované ke dni 29. 11. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 2. 12. 2025 bylo zjištěno, že dne 2. 12. 2025 byla žalované odeslána výzva k zaplacení dlužné částky do 3 dnů.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání.10. Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.11. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Nejprve se soud zabýval tím, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva v tvrzeném obsahu a rozsahu. Na základě doložených listin soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o úvěru právě s žalovanou. Žalobkyně doložila smlouvu o úvěru, kde na místě očekávaném pro podpis žalované je uveden toliko údaj o datu a kód SMS verifikace , Anonymizováno, . Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byla právě žalovaná, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedla (především že právě ona vyplnila žádost a poslala ověřovací SMS kód z uvedeného telefonního čísla). Žalobkyně sice doložila, že z bankovního účtu žalované byla provedena verifikační platba, nicméně nedoložila, že tuto platbu provedla skutečně žalovaná. Rovněž nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť soubor nebyl nijak zabezpečen proti pozdějším změnám.17. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy, jejím obsahu a identifikace žalované v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byla právě žalovaná, kdo podala žádost o úvěr a kódem podepsala smlouvu žalobou tvrzeného obsahu.18. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyně zaplatila žalované na její účet celkem 28 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila a je proto povinna je podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně dosud vrátila pouze částku 4 000 Kč.19. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně, než navrhovala žalobkyně, a to z důvodu, že ji nelze odvíjet od smlouvy, neboť nebylo prokázáno, že byla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne 2. 12. 2025. Do dispozice žalované se dostala dne 5. 12. 2025 (§ 573 o. z.) splatnost tedy nastala dne 8. 12. 2025 a od 9. 12. 2025 je žalovaná v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.20. Ze shora uvedených důvodů soud žalované uložil zaplatit žalobkyni 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 000 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhr