230 C 56/2026-60 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 327,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 11. 12. 2024 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na účet uvedený ve smlouvě. Na základě uvedeného žalovaný čerpal úvěr celkem 40 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byl žalovanému sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na online účtu Creditea na www., Anonymizováno, .cz. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě a také poplatky a náklady. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Vazala při tom v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací), zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů právní předchůdkyni žalobkyně, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, kterou následně ke dni 12. 10. 2025 zesplatnila. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2025 s účinností k tomuto dni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil částku 24 042,62 Kč, od postoupení pohledávky pak neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požadovala zaplacení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 12. 10. 2025 ve výši 3 427,88 Kč, kapitalizovaných úroků od 13. 10. 2025 do 28. 11. 2025 ve výši 1 267,50 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 13. 10. 2025 do 28. 11. 2025 ve výši 313,79 Kč, úroků ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 11. 1. 2026 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 900 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (v nebankovním a bankovním registru klientských informací), zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný dokázal předložením dokladů, a to zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě zkoumání a vyhodnocování transakcí na běžném účtu žalovaného, z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách získala právní předchůdkyně žalobkyně úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného za dostatečné období. Z těchto poznatků tak právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 20 000 Kč.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání konanému dne 25. 5. 2026 se nedostavil a ani se z něj neomluvil. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a z občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že na listině je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně, jako zákazník je na druhé straně označen žalovaný. V listinách je uvedeno, že celková výše spotřebitelského úvěru činí 20 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 60 %, RPSN činila 81,02 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a neobsahuje podpisy účastníků.6. Z potvrzení o provedené transakci bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly na bankovní účet č. , č. účtu, bylo dne 11. 12. 2025 zaslány dvě platby, každá ve výši 10 000 Kč. Dne 24. 6. 2025 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly na bankovní účet č. , č. účtu, zaslána částka 20 000 Kč.7. Z oznámení postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši 24 858,25 Kč, nejpozději do 10 dnů od zaslání oznámení. Rovněž mu měla oznámit, že pohledávka přešla na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 2. 2026 s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně poslal téhož dne žalovanému předžalobní výzvu.9. Z postupní smlouvy k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně přílohy č. , hodnota, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ke dni 28. 11. 2025.10. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný. Rovněž bylo prokázáno, že dne 24. 6. 2025 byly na tento účet připsány peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč.11. Na základě těchto důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. ú. , č. účtu, postupně částku v souhrnné výši 40 000 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 24 042,62 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne 28. 11. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně měla informovat žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované zaslala dne 10. 2. 2026 předžalobní výzvu, kde požadovala úhradu částky ve výši 26 601,28 Kč. Žalovaný uvedenou částku ani po této výzvě neuhradil. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 12. 2024 smlouvu o úvěru ve znění přiložené listiny, na základě které se žalovaný zavázal hradit minimální měsíční platby, to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž by se žalovaný zavázal zaplatit minimální měsíční platby s poplatkem a úrokem za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.12. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.15. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chr