11 C 345/2021-69 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 46 792 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 10. 2019, na jejímž základě poskytla žalované částku 50 000 Kč. Žalobkyně se konkrétně domáhala zaplacení 33 347,89 Kč jako jistiny se zákonným úrokem z prodlení, nákladů ve výši 1 000 Kč, v souvislosti s porušením jednotlivých smluvních ujednání dále žalobkyně po žalované požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a 10 948,05 Kč a konečně i zaplacení úroku ve výši 62,47 % ročně z jistiny od 23. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z úvěrové smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě a dodejky, předsmluvního formuláře a dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako klientem na straně druhé byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podepsaná dne 4. 10. 2019 (dále jen„ úvěrová smlouva“). K uzavření smlouvy pak v souladu s bodem 1.. úvěrové smlouvy došlo až doručením oznámení o schválení úvěru dne 8. 10. 2019 žalované. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované 4. 10. 2019 poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 83,86 % ročně (RPSN bylo ve stejné výši) splácet v 60 měsíčních splátkách po 2 733 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru doručeného žalované dne 8. 10. 2019. Dle bodu 6.1. úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů a je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyně mohla takto požadovat maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2. úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou každé splátky, u níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů, přičemž tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dle bodu 6.3. úvěrové smlouvy platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. úvěrové smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy dále platí, jestliže po zesplatnění úvěru nebude nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru zaplacena, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.. úvěrové smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady, maximálně však do částky odpovídající 120 % částky, kterou měl klient za poskytnutý úvěr celkem zaplatit. 4. Z prohlášení klienta ze dne 3. 10. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně splnila svou informační povinnost vůči žalované dle § 90 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 vydaným Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v tomto seznamu jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má k této činnosti povolení. 6. Z formuláře hodnocení klienta, ověření v registru SOLUS a v registru NRKI má soud za prokázané, že žalobkyně prověřovala schopnost žalované řádně hradit úvěr, jakož i její úvěrovou historii. Úvěruschopnost žalované dále vyplývá pracovní smlouvy a jejích dvou dodatků, výplatnic žalované a z výpisu z účtu žalované, kdy všechny tyto listiny dokládají, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil v době uzavření úvěrové smlouvy cca 23 000 Kč, výdaje cca 5 000 Kč a žalovaná neměla jiné dluhy. 7. Z karty klienta, celkem 3 výzev k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a oznámení o zesplatnění úvěrové smlouvy ze dne 21. 12. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná uhradila celkem 20 splátek po 2 733 Kč a k tomu částku 136 Kč, celkem uhradila částku 54 796 Kč. Žalovaná uhradila dne 15. 10. 2019 částku 2 733 Kč, dne 13. 11. 2019 částku 2 733 Kč, dne 19. 12. 2019 částku 2 733 Kč, dne 20. 2. 2020 částku 2 733 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 2 733 Kč, dne 15. 5. 2020 částku 2 733 Kč, dne 15. 6. 2020 částku 2 733 Kč, dne 14. 7. 2020 částku 2 733 Kč, dne 15. 7. 2020 částku 2 200 Kč, dne 29. 7. 2020 částku 533 Kč, dne 14. 9. 2020 částku 2 733 Kč, dne 12. 11. 2020 částku 2 733 Kč, dne 11. 12. 2020 částku 2 733 Kč, dne 9. 2. 2021 částku 6 000 Kč, dne 18. 3. 2021 částku 6 000 Kč, dne 14. 4. 2021 částku 6 000 Kč a dne 16. 6. 2021 částku 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplatila včas splátky dle splátkového kalendáře, žalobkyně žalovanou celkem 3x vyzvala (19. 10. 2020, 18. 12. 2020 a 18. 1. 2021) k úhradě jednotlivých splátek a zároveň žalovanou upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 21. 1. 2021 žalobkyně současně uplatnila uplatnila vůči žalované smluvní pokutu dle čl. 6. úvěrové smlouvy ve výši 1 497 Kč a náklady dle čl. 6. úvěrové smlouvy ve výši 1 000 Kč. 8. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby dne 13. 10. 2021 vyzvána k úhradě celé žalované částky. 9. Z vyjádření znalce k úročení pohledávek a přílohy k tomuto vyjádření bylo zjištěno, že existují dva základní výpočty úrokové míry, a to nominální úroková míra a efektivní úroková míra. 10. Z databáze časových řad ARAD vedené ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření úvěrové smlouvy (říjen 2019) činila průměrná úroková sazby úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let 8,41 % ročně. 11. Z výše uvedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 4. 10. 2019 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 83,86% ročně, a to ve 60 měsíčních splátkách po 2 733 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedodržovala podmínky předmětné smlouvy, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek a žalobkyně tak pohledávky zesplatnila ke dni 21. 1. 2021. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná na svůj dluh hradila více, než uvedla žalobkyně, tj. více než 54 796 Kč. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich vý