11 C 397/2020-60 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 59 522 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná podepsala dne 21. 2. 2018 s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a ta se zavázala jej spolu s poplatky uhradit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 22. 2. 2018. Žalovaná však svému závazku nedostála a měsíční splátky pravidelně nehradila, proto došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění celého úvěru a vzniku práva na zaplacení smluvních pokut. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky odpovídající dlužné jistině ve výši 57 124,75 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutu za prodlení z úhradou dlužné jistiny ke dni vyhotovení žaloby ve výši 19 992 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 95,9 % ročně (efektivní úroková sazba 151,58 %) z původní dlužné jistiny 46 171,90 Kč ode dne 26. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Z výpisu České národní banky ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 2. 2018, oznámení o schválení úvěru, dodejky, splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře, informací pro klienta má soud za prokázané, že mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Návrh smlouvy byl podepsán dne 21.2.2018, k uzavření smlouvy pak v souladu s bodem 1.. úvěrové smlouvy došlo až doručením oznámení o schválení úvěru dne 26. 2. 2018. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 151,58 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru, které bylo žalovanému zasláno na dodejku. Dle bodu 6.1. úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů a je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dle bodu 6.2. úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou každé splátky, u níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů, přičemž tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dle bodu 6.3. úvěrové smlouvy platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. úvěrové smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy dále platí, jestliže po zesplatnění úvěru nebude nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru zaplacena, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle bodu 6.7. je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení při prodlení žalovaného s hrazením jakéhokoli peněžitého dluhu. V bodě 2.. úvěrové smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady, maximálně však do částky odpovídající 120 % částky, kterou měl klient za poskytnutý úvěr celkem zaplatit. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila úvěr na účet žalované dne 22. 2. 2018. Z formuláře hodnocení klienta, prohlášení klienta, ověření v registru SOLUS a v registru NRKI má soud za prokázané, že žalobkyně prověřovala schopnost žalované řádně hradit úvěr, jakož i jeho úvěrovou historii. Úvěruschopnost žalované dále vyplývá z pracovní smlouvy a výplatních listů. 6. Z karty klienta, výzvy k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, a oznámení o zesplatnění smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek č. 10,15,16,17,18,19 a 20 poskytnutého úvěru (nejméně 15 dnů), žalobkyně ji proto vyzvala k zaplacení dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná na pohledávku zaplatila celkem 73 780 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplatila splátky řádně dle splátkového kalendáře, žalobkyně ji opakovaně (dne 21. 10. 2019, 18. 11. 2019) vyzývala k úhradě jednotlivých splátek a zároveň žalovaného upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru. U splátky č. 19 byla žalovaná v prodlení o více než 65 dnů. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 24. 11. 2019. 7. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě. 8. Z vyjádření znalce k úročení pohledávek a přílohy k tomuto vyjádření bylo zjištěno, že existují dva základní výpočty úrokové míry, a to nominální úroková míra a efektivní úroková míra. 9. Z databáze časových řad ARAD vedené ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření předmětné smlouvy činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let 8,54 % ročně. 10. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná na svůj dluh hradil více, než uvedla žalobkyně. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 1813 o. z. zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání za