12 C 157/2022-56 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 611 187,10 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalobkyní uzavřel dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 599 412 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 5,90 % p.a. Žalovaný se zavázel úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 673 Kč. V rámci smlouvy o úvěru bylo sjednáno pojištění úvěru s měsíční paušální úhradou ve výši 545 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu porušil, když se dostal do prodlení se splácením úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni [datum]. Dluh žalovaného tvoří jistina ve výši 608 296,40 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 890,70 Kč, smluvní úrok ve výši 5,90 % ročně a zákonný úrok z prodlení. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila, že úvěrem byly konsolidovány dosavadní závazky žalovaného, kdy doposud činilo úvěrové zatížení žalovaného 9 172 Kč, konsolidací dosavadních úvěrů pak činilo nové zatížení žalovaného 6 673 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila žalobkyně z informací uvedených žalovaným a výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet], dále výpisem z insolvenčního rejstříku. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Dále soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný pak byl usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] vyzván, aby se k navrženému postupu vyjádřil; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 5. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] požádal žalovaný prostřednictvím pobočkové sítě žalobkyně o úvěr a uvedl, že jeho příjem činí 17 527 Kč a jeho výdaje jsou nulové. Žalobkyně prostřednictvím dotazů do CCB zjistila, že žalovaný má celkem dva existující závazky v podobě úvěrů, a to úvěr ve výši 100 000 Kč (splátka 5 491 Kč) a úvěr ve výši 50 000 Kč (splátka 3 681 Kč), celkové měsíční splátky tedy činily 9 172 Kč (prokázáno listinou Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum]). Příjem žalovaného byl ověřen z běžného účtu vedeného u žalobkyně č. [bankovní účet] (prokázáno výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období prosinec 2018 až prosinec 2019). Dne [datum] byla žalovaným a žalobkyní podepsána listina označená jako„ Smlouva o úvěru“, jejímž obsahem byla dohoda o poskytnutí úvěru ve výši 599 412 Kč s úrokovou sazbou 5,90 % p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 6 673 Kč. Tímto úvěrem mělo dojít k úhradě splátkového úvěru u [právnická osoba] ve výši 100 252 Kč a dále úvěru u [právnická osoba] ve výši 38 160 Kč; na splacení konsolidovaných dluhů tak mělo být použito 138 412 Kč. Zbývající část úvěru mohl žalovaný užít dle svého uvážení. Zároveň bylo mezi účastníky sjednáno pojištění úvěru proti neschopnosti žalovaného splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] a [datum] čerpal žalovaný poskytnutý úvěr ve výši 599 412 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a současně byl vyzván k zaplacení jistiny ve výši 611 188 Kč (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne [datum], včetně dodejky). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. o. z. a pojistné smlouvy dle § 2758 an o. z. Žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když od žalovaného získala informace o jeho majetkových poměrech prostřednictvím výpisů z běžného účtu žalovaného, přičemž disponovala informacemi o dosavadním splácení dvou úvěrů, které byly poskytnutým úvěrem konsolidovány. Žalovanému bylo poskytnuto celkem 599 412 Kč na splacení dosavadních závazků a dále bez účelu s tím, že výsledná splátka byla nižší než součet původních splátek úvěrů. Na základě takových skutečností existoval předpoklad, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný na základě smlouvy čerpal peněžní prostředky, poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel a svému závazku v částce 608 296,40 Kč nedostál a dlužné smluvní úroky žalobkyni nevrátil. Zároveň soud uzavřel, že žalobkyně vzniklo také právo na zaplacení částky ve výši 2 890,70 Kč představující dlužné pojistné, proto soud žalobkyni nárok na její zaplacení také přiznal. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 12. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 668,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 24 448 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 611 187,10 sestávající z částky 32 340 Kč za tři úkony právní služby po 10 780 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §13 odst. 4 a. t. (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby); dále náklady tvoří náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 240 Kč ve výši 6 980,40 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH. Ve vztahu k úkonům – vyjádření ze dne [datum] – soud pro úplnost uvádí, že toto vyjádření doplňovalo tvrzení a označovalo důkazy k jejich prokázání, které však měly být obsaženy již ve vlastní žalobě, proto soud žalobkyni odměnu za tento úkon nepřiznal. 15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.