12 C 162/2022-93 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 44 116 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalobkyní uzavřel dne [datum] a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 64,6 % ročně a společně s úvěrem jej splácet v 48 měsíčních splátkách po 2 136 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2021. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu ke dni [datum]. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, neboť dle smluvního ujednání v případě prodlení dlužníka s každou splátkou o délce 30 dnů, vznikne věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč; žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo]. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů; žalobkyni vzniklo právo na zaplacení u dvou splátek, a to [číslo]. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o více jak 65 dnů u splátky [číslo] následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to k datu [datum]. V souladu se smlouvou se při zesplatnění úvěru veškeré, v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok, stanou součástí nové jistiny úvěru; výše této nové jistiny činila částku 37 143,42 Kč a žalovaný byl povinen dle uzavřené smlouvy částku uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny a dále, pokud žalovaný neuhradí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z aktuální výše dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, počínaje dnem [datum], kapitalizovanou žalobkyní k datu vyhotovení žaloby částkou ve výši 5 051,04 Kč. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyně požaduje aktuální zbývající dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 37 143,42 Kč s příslušenstvím, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím a ve výši 5 051,04 Kč s příslušenstvím, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, v neposlední řadě pak úrok za poskytnutí úvěru a úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 524 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud neuhradil ničeho. Přes výzvy žalobkyně žalovaný dluh neuhradil. Na výzvu soudu dále žalobkyně doplnila, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v listině Hodnocení klienta, z dokladů o příjmech, z výpisů z databází NRKI a [příjmení], z informativních výpisů z bankovního účtu. V tomto případě žalobkyně při schvalování počítala s měsíčním příjmem žalovaného ve výši 15 648 Kč a s celkovými měsíčními náklady 6 463 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české (dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaný s žalobkyní chtěl dne [datum] uzavřít smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ji spolu s úrokem ve výši 64,60 % v 48 měsíčních splátkách po 2 136 Kč; celková částka k zaplacení činila 89 952 Kč. Dále účastníci sjednali pojištění schopnosti splácet úvěr. Dle 6.1 a) této smlouvy vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dle 6.2 smlouvy vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky. Dle 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o více jak 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění celého úvěru a v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok i veškeré smluvní pokuty, stávají součástí nové jistiny; tuto novou jistinu úvěru je dlužník povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění (6.4 smlouvy). Poskytovatel je dle 6.4 smlouvy oprávněn požadovat v případě prodlení dlužníka s úhradou nové jistiny úvěru zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny Dle 6.5 smlouvy pokud dlužník neuhradí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení dlužníka s její úhradou (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]). Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému na účet [číslo] [bankovní účet] částku ve výši 35 000 Kč (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru). Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému schválení vyplacení úvěru ve výši 32 000 Kč a zaslala žalovanému splátkový kalendář (zjištěno z listiny Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], dokladu o vyplacení). Dne [datum], [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výzev ze dne [datum], [datum]). Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k úhradě zbývající částky ve výši 39 065 Kč (zjištěno z oznámení ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne [datum], včetně kopie poštovního podacího archu z téhož data). Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. <i>9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i> <i>11. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám