5 C 262/2021-68 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byly též nájemní smlouvy a dále Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Na základě smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, služby třetích stran a poskytnout žalovanému k dočasnému užívání koncová zařízení, přičemž žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny a nájemné za užívání koncových zařízení. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s navrženým postupem souhlasila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99 /2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10 /2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní čísla [tel. číslo] a [anonymizováno] (prokázáno smlouvami [číslo] ze dne 15. 3. 2019). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smlouvy [číslo] byla i smlouva o nájmu koncového zařízení IP Set-top box ARRIS VIP4302 a součástí smlouvy [číslo] byla i smlouva o nájmu koncového zařízení Huawei B525. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné a po skončení smlouvy vrátit zařízení žalobkyni v souladu se smluvními podmínkami, a neučiní-li tak, zavázal se zaplatit za každé nevrácené zařízení smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas cenu poskytovaných služeb a nájemné, proto žalobkyně smlouvy vypověděla. Žalovaný zařízení žalobkyni řádně nevrátil. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné a smluvní pokutu daňovým dokladem [číslo] ve výši 64,13 Kč, splatným dne 3. 4. 2020, [číslo] ve výši 80 Kč, splatným dne 4. 5. 2020, [číslo] ve výši 80 Kč, splatné dne 3. 6. 2020, [číslo] ve výši 30,97 Kč, splatné dne 4. 7. 2020 a [číslo] ve výši 8 000 Kč, splatné dne 24. 11. 2020. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne 7. 6. 2021). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a dále podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouvu o nájmu movité věci. 8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.