5 C 394/2022-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 2. 2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a zaplatit poplatek za jeho poskytnutí ve výši 3 204 Kč, to vše do 21. 3. 2022. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 x 450 Kč. Žalobkyně požadovala také náhradu nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalovaná dluhy z úvěru žalobkyni nezaplatila ani po zaslané výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne 16. 2. 2022 smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za jejich poskytnutí ve výši 3 204 Kč, to vše do 21. 3. 2022. Úrok byl účastníky sjednán ve výši 39 % ročně. Peněžní prostředky byly převedeny na bankovní účet žalované (prokázáno předsmluvními informacemi, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 2. 2022, potvrzením o platbě ze dne 16. 2. 2022). Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z účtu žalované, výplatním lístkem, posouzením úvěruschopnosti žadatele, kopií občanského průkazu žalované). V čl. 7 smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru, pokud nesplní svoji povinnost předložit žalobkyni vždy k 3. dni příslušného kalendářního měsíce, po dobu, po niž bude trvat smluvní vztah, potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně informovat žalobkyni, že k danému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru, a dále také v případě, že bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 dnů od uzavření smlouvy nepředloží žalobkyni potvrzení příslušného soudu dle úředně hlášeného pobytu žalované, že vůči ní nejsou vedena soudní řízení; smluvní pokuta z částky 3 000 Kč činí v obou případech 450 Kč. Žalovaná dluhy z úvěru ve smluvené lhůtě nesplatila a dostala se tak do prodlení. Žalovaná je podle smlouvy povinna nahradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč (prokázáno čl. 7 smlouvy, upomínkami ze dne 29. 3. 2022, 11. 4. 2022 a 22. 4. 2022 včetně podacích lístků). Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2022 včetně podacího lístku). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalované také vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokuty za nesplnění povinností, ke kterým se ve smlouvě zavázala. Soud se dále zabýval poplatkem za poskytnutí úvěru, a dospěl k závěru, že se jedná o úplatu za poskytnutí peněžních prostředků a tedy svou podstatou o úrok, který žalobkyně kapitalizovala k datu splatnosti úvěru. Žalobkyně tento úrok požadovala ve výši 3 204 Kč za dobu od 16. 2. 2022 do 21. 3. 2022, což odpovídá úrokové sazbě 1 146,5 % ročně. Soud dospěl k závěru, že se jedná o úrok zcela zjevně nepřiměřený, jehož výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil ujednání smlouvy upravující poplatek za poskytnutí úvěru jako neplatná pro rozpor s dobrými mravy a v tomto rozsahu žalobu zamítl. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 30 Co 363/2013). Po zohlednění těchto částek se podává, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku 9 886,52 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 35,18 % (67,59 % úspěch – 32,41 % neúspěch). Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), neboť více nepožadovala. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 35,18 % z částky 400 Kč, tj. 140,72 Kč ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).