12 C 135/2023-154 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 3. 2023 domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví k následujícím nemovitým věcem: parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a dále k parcelám [číslo] [číslo] [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovité věci“) a jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví. Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na každé z předmětných nemovitých věcí, žalovaný je vlastníkem zbývajícího podílu o velikosti [číslo] Cena vlastnického podílu ve výši [číslo] předmětných nemovitých věcí činí dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 20. 3. 2023, zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], celkovou částku ve výši 48 530 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaný je nedostatečně identifikovaný vlastník, přičemž s ohledem na datum jeho narození lze postavit najisto, že je již po smrti, přičemž jeho právní nástupci nejsou žalobci známi. Žalobce nemá zájem setrvávat v takovém společném spoluvlastnictví, kde je nemožné činit rozhodnutí o významných záležitostech spojených s užíváním předmětných nemovitostí s neznámým spoluvlastníkem. Žalobce je dostatečně solventní k nákupu předmětných nemovitostí. 2. Soudu se přes pátrání nepodařilo zjistit, zda a kde žalovaný žije, případně zjistit totožnost jeho dědiců, proto byla žalovanému ustanovena k hájení jeho zájmů opatrovnice, která uvedla, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, pokud tak nežádá v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Má proto za to, že nelze než spoluvlastnictví zrušit či provést oddělení žalobce ze spoluvlastnictví. Překážkou zrušení spoluvlastnictví by byly pouze důvody, které by případné rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví za současné situace vylučovaly, ale takové důvody nyní nejsou opatrovnici žalovaného známy. Současně má za to, že přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce za současného uložení povinnosti zaplatit žalovanému vypořádací podíl je pro žalovaného příznivější, protože jinak se jejich právo promlčí po deseti letech. K otázce reálného rozdělení předmětných nemovitostí opatrovnice navrhuje, aby soud ustanovil znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, případně položil takové otázky znalkyni Ing. [jméno] [příjmení], která vypracovala posudek předložený žalobcem. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. V katastru nemovitostí jsou jako podíloví spoluvlastníci k předmětným nemovitým věcem zapsáni účastníci - žalobce k podílu o velikosti [číslo] a žalovaný k podílu o velikosti [číslo] (prokázáno seznamem nemovitostí na [list vlastnictví] [obec], [číslo] [obec] na č. l. 146 -147, výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 28. 3. 2023 na č. l. 5, výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 31. 3. 2023 na č. l. 6). Soudem byl zjištěn tvar a prostorové uspořádání každého z předmětných nemovitostí (prokázáno snímky z katastrální mapy na č. l. 113, 114, 115, 117). 5. Žalobce měl na účtu vedeném u [právnická osoba] na jeho osobu za měsíc říjen 2023 příjmy přesahující výdaje o více než 260 000 Kč; ke dni 8. 11. 2023 aktuální zůstatek pak byl ve výši 57 354,52 Kč (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalobce za období říjen 2023 na č. l. 140, dokladem o aktuálním zůstatku žalobce ke dni 8. 11. 2023 na č. l. 139). 6. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] má tvar podlouhlého trojúhelníku s příjezdem ze severu přes pozemky [územní celek], u toho pozemku by v případě jeho dělení neměl být s vjezdem problém. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] má ideální obdélníkový tvar, příjezd je po zpevněné komunikaci z východní strany. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je výměrově malý, má trojúhelníkový tvar a není k němu příjezd, pouze přes pozemky v soukromém vlastnictví. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je nepravidelný, má tvar kosodélníku, má vjezd ze zpevněné komunikace, vjezd je široký pouze cca 4,10 m, je dostatečný, ale v případě dělitelnosti pozemku by dostatečný již zřejmě nebyl, musel by pravděpodobně zůstat ve vlastnictví pouze jednoho ze spoluvlastníků. Účelem předmětných nemovitostí je zemědělská produkce. Znalkyně k otázce reálné dělitelnosti pozemků uvedla, že„ je třeba vždy zvažovat, zda bude nově vzniklé pozemky účelné obdělávat s tím, že aby to mělo smysl, musí se jednat o násobky 6m, které jsou použitelné pro zemědělské stroje, ideální je šířka 24m, na délce už nezáleží. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] by při reálném rozdělení vznikl obdélník při šířce 24 m a délce 14 m, u pozemku parc. [číslo] by to byl obdélník 24x19 m, u pozemku parc. [číslo] se jedná o díl o výměře 22 m2 a u pozemku parc. [číslo] se jedná o díl o výměře 164 m2. Musí se vyřešit příjezd k pozemkům, přičemž souhlas uděluje příslušný stavební úřad. Primárním problémem je nereálné obdělávání, trendem je pozemky zcelovat, ne je zmenšovat a dělit, je třeba si uvědomit značné náklady na geodetické práce, které by byly náročné, neboť se jedná o 4 oddělené pozemky mimo zastavěné území obce. Oddělením podílů [číslo] vznikne vždy pozemek tak malé výměry, který, pokud by byl nabízen k prodeji k zemědělské produkci, tak je neprodejný, hodnota odděleného pozemku by se snížila, bude v podstatě nulová.“ Obvyklá cena zemědělských pozemků z [list vlastnictví], k.ú. [obec] je celkem 2 820 188 Kč (podíl o vel. 1/72 činí 39 170 Kč), pozemku z [list vlastnictví], k.ú. [obec] je 674 082 Kč (podíl o vel. 1/72 činí 9 360 Kč), prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne 20. 3. 2023, výslechem znalkyně Ing. [jméno] [příjmení], snímky z katastrální mapy na č. l. 113, 114, 115, 117. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>8. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>9. Podle § 1142 odst. 2 o. z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.</i> <i>10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>11. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>12. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.</i> 13. Ve smyslu shora uvedených ustanovení § 1140 a 1143 o. z. za situace, kdy žalobce neměl nadále zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a neměl možnost uzavřít s žalovaným dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodl k jeho návrhu soud. Je třeba doplnit, že v řízení nebyly tvrzeny a soudem ani zjištěny důvody, které by případně rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví za současné situace vylučovaly. 14. Jde-li pak o otázku vypořádání podílového spoluvlastnictví, i současná úprava dle o. z. stanoví nejen možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být jednotlivé způsoby vypořádání použity. Soud rozhodující o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak není vázán návrhy účastníků (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), a proto byl soud v projednávané věci povinen nejprve zkoumat, zda je rozdělení společných věcí možné, neboť soud je povinen hledat cestu, aby - pokud je to možné - byly věci ve spoluvlastnictví účastníků reálně rozděleny, byť i takové řešení nevyhoví všem účastníkům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5353/2015). Reálným rozdělením nemovité věci se pak rozumí reálné rozdělení zpravidla v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením tak není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky. Přitom nelze v zásadě namítat nic proti takovému rozdělení druhově stejných věcí, kdy každý z účastníků dostane určitou věc a částka stanovená na vyrovnání pak není vysoká (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2631/2005). 15. Je třeba předeslat, že s ohledem na