12 C 159/2023-34 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 253 620,44 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou s žalobkyní uzavřel dne 9. 3. 2017. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 387 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 12,9 % p.a. Úvěrem byly konsolidovány dosavadní závazky žalovaného. Schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila žalobkyně z informací uvedených žalovaným a výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázel úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 162 Kč. V rámci smlouvy o úvěru bylo sjednáno pojištění úvěru s měsíční paušální úhradou ve výši 308 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu porušil, když se dostal do prodlení se splácením úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 4. 5. 2022. Dluh žalovaného tvoří jistina ve výši 250 047,58 Kč a smluvní poplatky ve výši 3 572,86 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 3. 2023 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně s postupem vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 4. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 9. 3. 2017 požádal žalovaný prostřednictvím pobočkové sítě žalobkyně o úvěr a uvedl, že jeho příjem činí 21 058 Kč a bydlí u rodičů. Žalobkyně prostřednictvím dotazů do CCB zjistila, že žalovaný má celkem tři existující závazky v podobě úvěrů, a to úvěr ve výši 350 000 Kč (splátka 5 665 Kč) a dva úvěry u žalobkyně (splátka celkem 6 811 Kč), celkové měsíční splátky tedy činily 11 827 Kč (prokázáno listinou Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 9. 3. 2017). Příjem žalovaného byl ověřen z běžného účtu vedeného u žalobkyně č. [bankovní účet] (prokázáno výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období srpen 2016 až březen 2017). Dne 9. 3. 2017 byla žalovaným a žalobkyní podepsána listina označená jako„ Smlouva o úvěru“, jejímž obsahem byla dohoda o poskytnutí úvěru ve výši 387 000 Kč s úrokovou sazbou 12,90 % p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 6 162 Kč. Tímto úvěrem mělo dojít k úhradě, splátkového úvěru u žalobkyně ve výši 228 118 Kč a splátkového úvěru u žalobkyně ve výši 118 059 Kč; na splacení konsolidovaných dluhů tak mělo být použito 346 177 Kč. Zbývající část úvěru mohl žalovaný užít dle svého uvážení. Zároveň bylo mezi účastníky sjednáno pojištění úvěru proti neschopnosti žalovaného splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 9. 3. 2017). Dne 9. 3. 2017 čerpal žalovaný poskytnutý úvěr (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017). Ke dni 31. 12. 2021 činila dlužná jistina 239 629,48 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Dne 2. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru (prokázáno výzvou ze dne 2. 4. 2022). Dne 4. 5. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 4. 5. 2022 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a současně byl vyzván k zaplacení jistiny ve výši 254 091 Kč (prokázáno dopisem ze dne 4. 5. 2022). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne 13. 12. 2022, včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. o. z. a pojistné smlouvy dle § 2758 an o. z. Žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když od žalovaného získala informace o jeho majetkových poměrech, přičemž disponovala informacemi o dosavadním splácení tří úvěrů, z nichž dva byly poskytnutým úvěrem konsolidovány. Žalovanému bylo poskytnuto 387 000 Kč na splacení dosavadních závazků s tím, že výsledná splátka byla nižší než součet původních splátek úvěrů. Na základě takových skutečností existoval předpoklad, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný na základě smlouvy čerpal peněžní prostředky, avšak poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel, svému závazku v částce 250 047,58 Kč nedostál a dlužné smluvní úroky žalobkyni nevrátil. Zároveň soud uzavřel, že žalobkyni vzniklo také právo na zaplacení částky ve výši 3 572,86 Kč představující dlužné pojistné, proto soud žalobkyni nárok na její zaplacení také přiznal. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 11. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 139,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 146 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 253 620,44 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu za náklady spojené se sepisem podání ze dne 2. 5. 2023, když tyto náklady neměl za účelně vynaložené, neboť byl tímto podáním odstraňován deficit žalobních tvrzení. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.