ECLI: ECLI:CZ:OSKH:2023:12.C.299.2023.1 Datum: 2023-10-13 Předmět: O zaplacení 105 188,88 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11 ["bezdůvodné obohacení""insolvence""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva nájemní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 105 188,88 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 105 188,88 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřela dne 28. 10. 2020 a na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 47 241 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu ve výši 10 202 Kč, dále účastníci sjednali doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč za sjednanou dobu pojištění; vše se zavázala žalovaná splatit ve 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč (poslední splátka ve výši 5 252 Kč), když RPSN úvěru bylo ve výši 134,55 %. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho ani přes výzvy žalobkyně. K výzvě soudu dále žalobkyně doplnila, že při schvalování úvěru vycházel právní předchůdce z informací získaných od žalované, ověřených doklady, přičemž vše bylo zaznamenáno do zákaznické karty ze dne 28. 10. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne 28. 10. 2020 uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, v rámci které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji spolu s úrokem ve výši 47 241 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu ve výši 10 202 Kč; dále sjednali doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 10. 2020). Dne 28. 10. 2020 podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovaná stvrdila, že v hotovosti přijala částku 49 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 10. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka převedena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně dopisem ze dne 16. 12. 2022 vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, oznámením ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku). Dne 2. 6. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne 1. 6. 2023, včetně kopie podacího lístku).
5. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.
<i>9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i>
<i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i>
<i>11. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i>
<i>12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“</i>
<i>13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i>
<i>14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.</i>
<i>15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i>
<i>16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i>
<i>17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i>
<i>18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i>
<i>19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i>
<i>20. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i>
<i>21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i>
22. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
23. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právního předchůdce žalobkyně, coby poskytovatele spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že právní předchůdce své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostál.
24. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť přes výzvu soudu předložila toliko samotnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartu. Ze zákaznické karty právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná bydlí s rodiči, má partnera, má vyživovací povinnost k jedné osobě a její příjmy plynou z mateřské dovolené, další čisté příjmy domácnosti činí 59 000 Kč. V této kartě je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdce ověřil některé uvedené listiny (2výpisy z bankovního účtu a nájemní smlouvu). Ve s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.