5 C 327/2023-32 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 23. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 38 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 3 658 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 18 620 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 3 526 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v místě bydliště klienta ve výši 6 840 Kč. Dále dne 20. 8. 2020 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 1 348 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 6 860 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 298 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v místě bydliště klienta ve výši 2 520 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na své dluhy dosud uhradil částky ve výši 47 738 Kč a 8 759 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 25. 11. 2022 k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, a tedy subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v článku 18 odst. 2 a článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. 3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2020 smlouvu [číslo] dne 23. 1. 2020 smlouvu [číslo] na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částky ve výši 14 000 Kč a 38 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v případě smlouvy [číslo] dlužnou částku ve výši 26 026 Kč, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 14 000 Kč, úroku ve výši 1 348 Kč s úrokovou sazbou 15 % a RPSN 272,44 %, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 860 Kč, nákladu na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 298 Kč a inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 520 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal zaplatit dlužnou částku ve výši 70 644 Kč, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 38 000 Kč, úroku ve výši 3 658 Kč s úrokovou sazbou 15 % a RPSN 272,44 %, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 18 620 Kč, nákladu na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 526 Kč a inkaso plateb v hotovosti ve výši 6 840 Kč. Ustanovení smluv obsahují jednak prohlášení dlužníka, že si je vědom, že mu věřitel ani zprostředkovatel úvěru neposkytli při poskytováni úvěru nezávislou radu ve smyslu § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a úvěr proto nebyl poskytnut na základě analýzy dlužníkovy finanční situace, jeho požadavků, cílů, potřeb a rizik, kterým může být dlužník po celou dobu trvání úvěru vystaven, ani na základě výběru z dostatečného počtu vhodných produktů spotřebitelského úvěru, a jednak formuli, že žalovaný poskytl věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopen splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil (vše prokázáno smlouvami o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 20. 8. 2020 a [číslo] ze dne 23. 1. 2020). Před uzavřením každé smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána žádost o úvěr. V žádostech byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného 17 979 Kč, celkové měsíční výdaje 14 458 Kč, bydlení v nájmu a informace o zaměstnání, dále zaškrtnutí políčka: doložení příjmu výplatní páskou a pracovní smlouvou (vše k žádosti ze dne 20. 8. 2020), a čistý měsíční příjem žalovaného 15 311 Kč, celkové měsíční výdaje 4 000 Kč, bydlení v nájmu a informace o zaměstnání, stav ženatý, dále zaškrtnutí políčka: doložení příjmu výplatní páskou a pracovní smlouvou (vše k žádosti ze dne 23. 1. 2020). V žádostech uvedené doklady o příjmu žalovaného nebyly soudu předloženy ani na výzvu. Žalovaný zaplatil částku ve výši 8 759 Kč na smlouvu [číslo] částku ve výši 47 738 Kč na smlouvu [číslo] (prokázáno tabulkami umoření). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván ke splnění dluhu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 7. 12. 2022). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 28. 3. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, kter