5 C 438/2023-39 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 6. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s poskytnutím úvěrového rámce do výše 70 000 Kč, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci. Splátky však neplnila řádně a včas, dosud na úroku, poplatcích a jistině uhradila 8 812 Kč, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalované, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni 13. 4. 2023. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 67 917,28 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, kdy za každou splátku v prodlení byla žalobkyně oprávněna naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila. 2. Žalovaná nepopřela, že by si od žalobkyně půjčku vzala, nicméně v listopadu 2022 utrpěla vážný úraz kolene, v jehož důsledku zůstala dlouho pracovně omezena a dostala se do prodlení s vícero splátkami, když byla dlouho bez příjmů. Pracovala jako performer a tatér, její příjmy byly nepravidelné, v průměru činily 40 000 Kč měsíčně. Byla ochotna dluh zaplatit, ale ve splátkách po přibližně 5 000 Kč, neboť více by měsíčně nebyla schopna splácet. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne 1. 6. 2022 smlouvu, podle které žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 70 000 Kč. Úrok by sjednán ve výši 13,88 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peníze žalobkyni formou měsíčních splátek v minimální výši 2,075 % z úvěrového rámce, tedy 1 453 Kč, vždy k 20. dni v měsíci spolu s úroky, a poplatky za pojištění úvěru ve výši 8,9 % ze splátky úvěru. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná a má vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Žije v nájmu a její měsíční příjmy činí 40 000 Kč, příjmy celé domácnosti pak 45 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou splátek se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou ze dvou dlužných splátek a náklady upomínání, které žalobkyni vznikly ve výši 600 Kč (prokázáno smlouvou [číslo] ze dne 1. 6. 2022 včetně úvěrových podmínek). Žalovaná dne 2. 6. 2022 načerpala částku 70 000 Kč, přičemž dosud uhradila částku 8 812 Kč (prokázáno potvrzením o zaplacení částky, výpisem čerpání, splátek a úhrad). Z výpisu z účtu žalované z května 2022 se podává, že příjmy žalované v tomto měsíci činily 100 904 Kč a výdaje činily 100 936,74 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Z úvěrové zprávy soud nezjistil žádné rozhodující skutečnosti. 6. Protože žalovaný nehradil splátky v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně dluh zesplatnila ke dni 13. 4. 2023 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy (prokázáno výzvou ke splacení úvěru ze dne 13. 4. 2023 včetně podacího archu). Zaplacení dluhu se žalobkyně opětovně domáhala předžalobní výzvou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2023 včetně podacího archu). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 9. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 14. Za shora zjištěného skutkového stavu má soud prokázáno, že žalobkyně si v rámci úvěrové smlouvy nechala vyplnit výši příjmů žalované, aniž by po žalované požadovala další údaje ohledně jejích výdajů. Z předloženého výpisu z účtu žalované přitom žalobkyně musela shledat, že byť měla žalobkyně za měsíc předcházející uzavření smlouvy příjmy ve výši 100 000 Kč (nebyla zjištěna případná pravidelnost těchto příjmů), zjistila, že v uvedeném měsíci měla výdaje ve stejné výši, a proto tu již nebyly volné prostředky k hrazení splátek. Žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou pravidelné výdaje žalované, především její náklady na domácnost a vyživovací povinnosti. Žalovaná ani nebyla lustrována ve veřejně přístupných rejstřících k ověření jejího finančního zdraví. Žalobkyně tedy řádně nezkoumala, resp. soudu netvrdila, jaké byly zjištěny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované včetně připoje