ECLI: ECLI:CZ:OSKH:2023:5.C.505.2022.1 Datum: 2023-01-13 Předmět: o zaplacení 148 577,77 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 420 ["bezdůvodné obohacení""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 148 577,77 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 4. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit poplatek v částce 60 602 Kč s úrokovou sazbou 69 % ročně. Žalovaný se zavázal celkovou částku 130 602 Kč zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 7 256 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 14 512 Kč, neplnil tak řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 1. 2. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 1. 2. 2022 a výzvou ze dne 10. 2. 2022 vyzván k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Žalovaný již ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace, když tato skutečnost zakládá cizí prvek. Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), dospěl zdejší soud k závěru, že je s ohledem jednak na obecnou úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 a jednak i na speciální úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky, přičemž není významné, že je státním příslušníkem nečlenského státu Evropské unie. Rozhodným právem je pak ve smyslu článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) číslo 593/2008 právo české.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“) a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 22. 4. 2020 smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal do 7 pracovních dnů na bankovní účet žalovaného uvedený v záhlaví smlouvy poskytnout úvěr ve výši 70 000 Kč. V záhlaví smlouvy nebylo číslo účtu žalovaného vyplněno. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 58 280 Kč a zaplatit pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 69 %. Žalovaný se zavázal ke splácení dluhu v 18 splátkách. Žalovaný si zvolil doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, což znamenalo použití bezhotovostního režimu (prokázáno smlouvou [číslo]). Stejného dne byla vyplněna žádost o spotřebitelský úvěr s osobními údaji žalovaného a údaji o financích žalovaného, dle kterých měl čistý měsíční příjem žalovaného činit 19 902 Kč (další čisté příjmy domácnosti 30 000 Kč) a měsíční výdaje na externí splátky žalovaného činit 9 500 Kč a měsíční výdaje samotného žalovaného 5 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a zároveň byl vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, výzvy k zaplacení ze dne 10. 2. 2022 a podacího archu). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2022 včetně podacího archu).
6. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výpisem žalovaného z registru bankovních a nebankovních dlužníků, neboť aktuální výpis nemohl být relevantní pro právní posouzení věci.
7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Žalobkyně (její právní předchůdce) smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.
9. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.
14. Ze smlouvy samotné se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Při uzavírání smlouvy byla ovšem vyplněna pouze zákaznická karta s uvedením příjmů a výdajů žalovaného, které dále nebyly nijak doloženy, resp. žalobkyně tyto listiny, ze kterých byly majetkové poměry žalovaného zjišťovány, soudu neoznačila a nedoložila. Je třeba dodat, že věřitel při uzavření smlouvy ani neprováděl lustraci žalovaného v příslušných rejstřících, zda je skutečně solventní osobou. Nutno dodat, že pokud měl věřitel tyto podklady v době uzavírání smlouvy k dispozici, bylo pak jeho povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat. Nelze přehlédnout, že žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl osobní měsíční
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.