11 C 44/2024-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 160 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“), poskytl žalované dne 10. 9. 2020 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu se sjednanými poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 6. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 6 840 Kč, žalobkyně se tak po žalované domáhala úhrady zbývající poskytnuté částky ve výši 13 160 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 811,84 Kč za období od 11. 6. 2022 do 14. 12. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhala po žalované zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“), poskytl žalované dne 5. 1. 2021 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, v hotovosti peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu se sjednanými poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 10. 2022. Žalovaná na svůj dluh i přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho, žalobkyně se tak po žalované domáhala úhrady poskytnuté částky 19 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 530,42 Kč za období od 11. 10. 2022 do 14. 12. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady výše uvedených částek z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 16. 12. 2022 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2024 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z podepsaného dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru vč. smluvních podmínek č. , číslo, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 10. 9. 2020 v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč, a že se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku do 10. 6. 2022.Z podepsaného dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, vč. smluvních podmínek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 5. 1. 2021 v hotovosti částku ve výši 19 000 Kč, a že se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku do 10. 10. 2022.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 vč. seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že dne 14. 12. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 16. 12. 2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována.Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 vč. dokladu o odeslání ze dne 2. 6. 2023 má soud za prokázané, že před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.Z tabulek umoření předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaná na svůj dluh uhradila dne 13. 10. 2020 částku ve výši 2 400 Kč, dne 30. 11. 2020 částku ve výši 2 140 Kč a dne 18. 12. 2020 částku ve výši 2 300 Kč, tj. celkovou částku ve výši 6 840‬ Kč.5. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.12. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 10. 9. 2020 v hotovosti částku 20 000 Kč a dne 5. 1. 2021 částku 19 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni na svůj dluh uhradila dne 13. 10. 2020 částku ve výši 2 400 Kč, dne 30. 11. 2020 částku ve výši 2 140 Kč a dne 18. 12. 2020 částku ve výši 2 300 Kč, tj. částku v souhrnné výši 6 840‬ Kč, její bezdůvodné obohacení tak činí 32 160 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná zbývající dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).13. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.14. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se domáhala úhrady dluhu po žalované z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv z titulu smlouvy o úvěru. Soud proto žalobu neposuzoval ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 465 Kč. Náhrada nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 1 287 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 160 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.16. , adresa, k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.