4 C 107/2024-67 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 116 068 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 13.7.2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 15 962 Kč představující úrok, poplatek za zpracování, a platbu za komfortní a flexibilní splacení. Ke dni 28.5.2022 činila dlužná jistina 13 672,18 Kč a dlužný celkový poplatek 12 563,82 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 22.3.2021 s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 28 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 31 204 Kč, představující kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a další péči o zákazníka. Z těchto finančních prostředků ke dni 28.5.2022 zbývala dlužná jistina 21 710,78 Kč a z poplatku 16 850,22 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 23.11.2020 s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 49 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 47 145 Kč, představující kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a další péči o zákazníka. Z těchto finančních prostředků ke dni 28.5.2022 zbývala dlužná jistina 33 522,67 Kč a z poplatku 17 748,33 Kč. Dne 21.9.2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Žalobkyně uvedla, že k ověření příjmů a výdajů došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím informací, které jí žalovaný poskytl a jím předložených listin.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 15 962 Kč představující úrok, poplatek za zpracování, a platbu za komfortní a flexibilní splacení. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,69 %. To vše měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v měsíčních splátkách po 1 475 Kč( smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a smluvní podmínky ). Dále soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 28 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 31 204 Kč, představující kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a další péči o zákazníka. Úroková sazba byla sjednána 18,69 % ročně. Tyto částky měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v měsíčních splátkách po 2 820 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a smluvní podmínky). Dále soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 49 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně s částkou 44 145 Kč, představující kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a další péči o zákazníka. Úroková sazba byla sjednána 23,28 % ročně. Tyto částky měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v měsíčních splátkách po 4 007 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a smluvní podmínky). Z předžalobní výzvy ze dne 28.3.2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do 12.4.2024. Ze zákaznické karty z 22.3.2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník s čistým měsíčním příjmem 25 075 Kč. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že příjem byl ověřen z pracovní smlouvy. V zákaznické kartě žalovaný uvedl další čistý příjem domácnosti 14 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 1 500 Kč a další splátky 5 000 Kč. Uvedl, že má již závazky ve formě zápůjčky u jiné společnosti. Uvedl, že je svobodný a bydlí ve vlastní nemovitosti. Ze zákaznické karty ze dne 13.7.2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník s čistým měsíčním příjmem 25 027 Kč. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že příjem byl ověřen z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V zákaznické kartě žalovaný uvedl další čistý příjem domácnosti 14 500 Kč a měsíční výdaje ve výši 1 500 Kč a další splátky 7 827 Kč. Uvedl, že má již závazky ve formě zápůjčky u jiné společnosti. Uvedl, že je svobodný a bydlí ve vlastní nemovitosti.. Ze zákaznické karty z 23.11.2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník s čistým měsíčním příjmem 26 497 Kč. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že příjem byl ověřen z pracovní smlouvy a výpisu z účtu. V zákaznické kartě žalovaný uvedl další čistý příjem domácnosti 10 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč a další splátky 8 000 Kč. Uvedl, že má již závazky ve formě zápůjčky u jiné společnosti. Uvedl, že je svobodný a bydlí ve vlastní nemovitosti. Z přehledu plateb soud zjistil, že ke dni 28.5.2022 činila dlužná jistina 13 672,18 Kč a dlužný celkový poplatek 12 563,82 Kč. V případě druhé smlouvy ke dni 28.5.2022 zbývala dlužná jistina 21 710,78 Kč a z poplatku 16 850,22 Kč. V případě třetí smlouvy ke dni 28.5.2022 zbývala dlužná jistina 33 522,67 z poplatku 17 748,33 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, přílohy 1 k ní a oznámení o postoupení pohledávky a potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že dni 21.9.2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.12. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle § 586 odst. 1 o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. bez návrhu.13. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006,