5 C 171/2024-56 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 11. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy původní věřitel umožnil žalovanému čerpat úvěr do výše 30 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet v určitých minimálních měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Splátky však neplnil řádně a včas a byl tak v prodlení s úhradou splátek a poplatků, pročež původní věřitel v souladu se smluvními ujednáními prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 5. 2022. Žalovaný na dluh dosud zaplatil celkem 9 178,84 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvu žalobkyně žalovaný zbylou část dluhu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalovaného, který svou neúčast na jednání ani neomluvil. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl o věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud ovšem z níže uvedených důvodů rozsudek pro zmeškání nevydal a provedl dokazování.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2021 smlouvu č. , hodnota, , na základě které původní věřitel umožnil žalovanému čerpání úvěru až do výše 30 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej hradit v měsíčních splátkách v minimální výši určené žalobkyní, a to včetně příslušenství a smluvených poplatků. Úrok byl sjednán ve výši 54 % ročně. Jedno z ustanovení smlouvy obsahuje formuli, že žalovaný poskytl věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopen splácet úvěr (vše prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 22. 11. 2021 včetně kopie občanského průkazu žalovaného, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedení transakce, osobními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně si před uzavřením smlouvy vyžádala od žalovaného výpisy z bankovního účtu a výplatní pásky, ze kterých je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán s příjmem okolo 30 000 Kč a ve větší míře se věnoval sázení (prokázáno výpisy z účtu žalovaného, výplatními páskami žalovaného). Protože žalovaný nehradil úvěr v souladu se smlouvou, stal se úvěr podle smluvních ujednání splatným ke dni 29. 5. 2022; žalovaný dosud na dluh zaplatil celkem 9 178,84 Kč (prokázáno přehledem splácení, výzvou k úhradě ze dne 4. 4. 2022). Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván ke splnění dluhu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 15. 2. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, a to především co se týče výdajové stránky jeho osobního rozpočtu. Žalobkyně doložila soudu pouze výpisy z účtu žalovaného a jeho výplatní pásky, z nichž lze s jistotou zjistit jenom to, že žalovaný byl osobou se stálým příjmem ze zaměstnání. Výdaje žalovaného na základní životní potřeby není možné z tohoto výpisu spolehlivě identifikovat a není tedy možné určit ani jejich měsíční výši. Z výpisů z účtu žalovaného se ovšem podává, že poslední měsíce před uzavřením smlouvy jeho výdaje převyšovaly příjmy. Výpisy z účtu žalovaného taktéž jednoznačně prokazují, že žalovaný se ve velké míře věnoval hazardním hrám, a zřejmě měl peněžní prostředky již od jiných nebankovních společností. Poskytovatel úvěru měl v takovém případě požádat žalovaného o objasnění a doložení jeho pravidelných příjmů a nezbytných výdajů, včetně jeho dalších závazků u jiných poskytovatelů úvěrů, a měla ověřit finanční zdraví žalovan