5 C 176/2024-35 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 10. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 5 150 Kč s úrokovou sazbou 27,48 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 325 Kč. Věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na dluh dosud zaplatil celkem 23 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvu žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalovaného, který svou neúčast na jednání ani neomluvil. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl o věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud ovšem z níže uvedených důvodů rozsudek pro zmeškání nevydal a provedl dokazování.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli dne 22. 10. 2021 smlouvu č. , číslo, , na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků dlužnou částku ve výši 34 325 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 25 000 Kč, úroku ve výši 5 150 Kč s úrokovou sazbou 44 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 325 Kč a poplatku za pojištění úvěru ve výši 1 350 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. Jedno z ustanovení smlouvy obsahuje formuli, že žalovaný poskytl věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopen splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil (vše prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 22. 10. 2021 včetně zařazení zákazníka do pojistného programu, záznamem o opravě písemné chyby, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru).6. Před uzavřením smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartě byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 46 750 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 6 200 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne 22. 10. 2021).7. Žalovaný dluhy nesplácel řádně a včas, dosud na dluh zaplatil celkem 23 500 Kč (prokázáno přehledem plateb). Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván ke splnění dluhu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 28. 3. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).9. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.15. Ze smlouvy se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet zápůjčku, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Z uvedeného se však nepodává nic o tom, z jakých konkrétních informací o příjmech a výdajích žalovaného věřitel vycházel a zda tato tvrzení spotřebitele skutečně ověřoval. Žalobkyně nenavrhla a soudu nepředložila žádné důkazy o tom, že si původní věřitel před uzavřením smlouvy skutečně vyžádal od žalovaného dokumenty prokazující jeho finanční situaci (např. daňové přiznání, výpisy z účtu, nájemní smlouvu), nebo ověřoval jeho zadluženost z p