5 C 7/2024-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalobkyně, zastoupená na základě smlouvy o obchodním zastoupení [právnická osoba] s.r.o., a žalovaný uzavřeli dne 19. 2. 2022 smlouvu č. [číslo], jejíž nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky [číslo] a sazební poplatků. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 24 619 Kč na koupi kancelářského nábytku, kdy uvedenou částku poskytl žalovanému dne 23. 2. 2022 k rukám prodejce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných 35 měsíčních splátek splatných k 15. kalendářnímu dni měsíce ve výši 1 036 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 15. 3. 2022. Sjednaný úrok z úvěru činil 28,23 % ročně. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, když neuhradil třetí splátku splatnou dne 15. 5. 2022. Ze smlouvy přitom vyplývá, že v takovém případě je povinen uhradit žalobkyni dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce, nesplacenou část jistiny a sankce za porušení povinností. Výzvy k úhradě s uvedením zepslatněných splátek byla žalovanému zaslána dne 29. 9. 2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá pěti neuhrazených splátek v celkové výši 5 180 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 21 073,24 Kč, poplatku za upomínku ve výši 600 Kč, nákladů na oznámení o splatnosti ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 411 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 237,68 Kč. Žalobkyni, i přes učiněné výzvy včetně předžalobní výzvy, žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. [právnická osoba] se zavázala pro žalobkyni vyvíjet činnost směřující k poskytování úvěrových produktů pro účely financování nákupu zboží (prokázáno smlouvou o obchodním zastoupení [číslo] ze dne 20. 11. 2017). Žalobkyně pak prostřednictvím uvedené společnosti se žalovaným uzavřela dne 19. 2. 2022 smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr na nákup nábytku ve výši 24 619 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok, to vše v 35 pravidelných měsíčních splátkách po 1 036 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 28,23 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z každé neuhrazené měsíční splátky a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení s neuhrazením jiné dlužné částky. V záhlaví smlouvy jsou kromě kontaktních údajů žalovaného uvedeny i jeho měsíční příjmy, které činí 26 000 Kč čistého, příjem celé domácnosti pak činí 48 000 Kč. Ve výdajové stránce jsou uvedeny měsíční náklady na bydlení ve výši 2 650 Kč, přičemž další pravidelné výdaje žalovaný nemá. Pouze dále splácí ostatní úvěry ve výši 950 Kč měsíčně (prokázáno úvěrovou smlouvou č. SU4003773750 ze dne 19. 2. 2022). Částka 24 619 Kč byla žalobkyní vyplacena na účet prodejce dne 23. 2. 2022 (prokázáno potvrzením o proplacení úvěru). Žalobkyně předložila výpis z jejího systému, dle kterého měla dne 19. 2. 2022 provádět lustraci žalované ve výpisu uvedených registrech, nicméně samotné lustrace každého jednotlivého registru nedoložila (prokázáno tabulkou se seznamem registrů). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, na svůj dluh dosud zaplatil 2 072 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění dluhů z úvěru a žalovaného vyzvala k jejich zaplacení nejpozději do 19. 10. 2022 (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 29. 9. 2022 včetně dodejky). K dalšímu zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2023 včetně poštovního podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 7. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 12. Jde-li o posuzování majetkových poměrů žalované, žalobkyně soudu předložila pouze úvěrovou smlouvu s uvedenými příjmy a výdaji žalovaného, resp. jeho domácnosti. Je třeba dodat, že doklady prokazující skutečnou výši těchto příjmů již žalobkyně soudu nedoložila. Nutno potom připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let. Je tedy otázkou, zda žalobkyně, která neměla k dispozici doklady prokazující pravidelnost příjmů, tyto skutečně ověřovala, nebo se pouze spokojila s tvrzením žalovaného. Rozhodně pak ale nebylo na místě spokojit se s tvrzením žalovaného ohledně je