4 C 336/2025-21 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 13 046 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně) s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 9 000 Kč. Tuto částku měla žalovaná vrátit společně s částkou 3 779,70 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši pro případ nesplacení úvěru před datem splatnosti. Vedle toho měla žalovaná uhradit ještě částku 266,30 Kč, představující smluvní úrok. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím registrace žalované na stránkách , web, , kde žalovaná měla zaslat žádost o poskytnutí úvěru a následně po prověření ji měl být do webového rozhraní zaslán návrh smlouvy. Následně měla žalovaná tento návrh odsouhlasit zadáním verifikačního SMS kódu , hodnota, . Autorizační kód je dle tvrzení žalobkyně přidělován na základě žádosti o úvěr a zasílán na mobilní telefon. Následně došlo dne , datum, k vyplacení úvěru. Ke dni , datum, , což bylo sjednané datum splatnosti úvěru, žalovaná ničeho nezaplatila. Dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po tom, co byla žalobkyní vyzvána k plnění.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a formuláře informací k spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument s názvem Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, . Dokument, vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně a obsahující jméno žalované s informací, že jej žalovaná podepsala pomocí specifického kódu , hodnota, , obsahuje informace o poskytnutém spotřebitelském, neúčelovém jednorázovém úvěru se splatností k , datum, s následujícími vlastnostmi: jistinou 9 000 Kč, poplatkem za sjednání úvěru při splacení do , datum, ve výši 1 889,85 Kč, případně poplatkem za sjednání úvěru při splacení po datu splatnosti ve výši 3 779,70 Kč, úrokem 266,30 Kč, RPSN celkem 1 263,98 % při splacení úvěru do data splatnosti, respektive 9 055,69 % při nedodržení data splatnosti a délkou splatnosti půjčky 30 dní. Listina dále obsahuje informace o prodloužení splatnosti úvěru, právem na odstoupení či podmínkách čerpání. Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru pak obsahuje informace o vlastnostech spotřebitelského úvěru, jako jsou údaje o poskytovateli, základních vlastnostech úvěru či o nákladech spotřebitelského úvěru.5. Ze zprávy ze dne , datum, vyplynulo, že majitelem běžného účtu č. , č. účtu, je žalovaná.6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na účet žalované č. , č. účtu, částku 9 000 Kč.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne právní předchůdkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se svojí právní předchůdkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek právní předchůdkyně na žalobkyni.9. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne zaslal Mgr. Marek Jindra, advokát, žalované doporučenou zásilku.10. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou.11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.1. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.3. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.4. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému právní předchůdkyně žalobkyně zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, bankovním účtem žalované může disponovat i jiná osoba odlišná od žalované, případně mohly být údaje poskytnuty žalovanou za jiným účelem, než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částek 9 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaná ke dni rozhodnutí soudu nevrátila ničeho.7. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalované v době sjednání závazku.8. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 9 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla ode dne následujícího po rozhodnutí soudu v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 993,18 Kč, přičemž tato částka představuje 37,98 % z jeji