8 C 95/2026-31 – Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen „žalobce“) se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen „žalovaný“) neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru.Žalovaný se k věci nevyjádřil.V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno (výrok II.).Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.Z příloh žaloby (zejm. ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, (jistina , částka, , poplatek , částka, , úrok , částka, ).Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Žalovaný se smluvně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce , částka, nedostál. Žalobci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku. V souladu se smluvním ujednáním je úvěr úročen úrokovou sazbou 146,949 % ročně. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úrok z prodlení.Dle názoru soudu smluvní úrok ve výši 146,949 % ročně odporuje požadavku přiměřenosti zakotvenému v ustanovení § 1815 o. z. V rozhodném období (kalendářní měsíc, ve kterém byla smlouva o úvěru uzavřena) se pohybovala výše úrokové sazby (za kterou banky poskytovaly domácnostem úvěry) v rozmezí od 4,15 % do 24,22 % ročně. Soud provedl z úřední povinnosti test proporcionality a shledal, že v projednávané věci s ohledem na okolnosti případu a výši úvěrové jistiny je výše smluvního úroku, na které se účastníci dohodli, nepřiměřená a k takovému ujednání se nepřihlíží, když žalovaný se tohoto ujednání nedovolával. Spravedlivému uspořádání práv a povinností mezi účastníky odpovídá, pokud soud s ohledem na výše uvedené přiznal žalobci právo na zaplacení smluvního úroku ve výši, která je v bankovním sektoru obvyklá, což je úroková sazba 24,22 % ročně.Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako částečně důvodná a bylo jí proto vyhověno. Pokud jde o uplatněný smluvní úrok, který nebyl shledán přiměřeným, v daném rozsahu došlo k zamítnutí žaloby.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci částečný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ), odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši , částka, (3 x , částka, – z tarifní hodnoty , částka, ) a paušální částka náhrady hotových výdajů , částka, (3 úkony po , částka, ), celkem , částka, . S ohledem na úspěch žalobce 60,6 % a neúspěch 39,4 %, náleží žalobci na náhradě nákladů řízení 532,, právnická osoba, 510 Kč x 21,2 %). Současně soud vrátil přeplatek na soudním poplatku, když poplatková povinnost činí , částka, , zatímco zaplaceno bylo , částka, .