16 C 312/2021-100 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 49 261,49 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 48 661,49 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 6 552 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 48 661,49 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (původní firma [právnická osoba]) (dále také jako banka) a žalovaným byla dne 19. 11. 2012 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva) a následně dne 14. 8. 2018 byla uzavřena Smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu Flexikredit, v rámci níž byl žalovanému zřízen kontokorentní úvěr – Flexikredit povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 3. 2013, Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 14. 8. 2018, Všeobecné produktové podmínky (dále jen VPP) a Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru. Dle Dispozic byl žalovanému povolen úvěrový limit (debetní zůstatek) ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu a zejména pravidelně splácet debetní zůstatek na tomto účtu. Žalovaný se zavázal, že nepřekročí výši povoleného debetu, že splatí povolený debet minimálně jedenkrát za 180 dní, jinak banka zruší povolený limit a převede debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet povoleného limitu Flexikredit. Jelikož žalovaný neplnil sjednané podmínky, využila banka svého oprávnění ze Smlouvy a VPP a převedla dne 4. 3. 2019 debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, tuto skutečnost oznámila žalovanému a požádala jej o uhrazení splatného Flexikreditu v měsíčních splátkách spolu s úrokem 21,99 % ročně. Žalovaný však splátky nehradil řádně, a proto mu banka oznámila zesplatnění dluhu na úvěrovém účtu ke dni 11. 7. 2019. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 48 661,49 Kč, na úroku z prodlení částku 6 552 Kč a na poplatcích částku 600 Kč. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 23. 2. 2021 neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 19. 11. 2012, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 3. 2013, žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 8. 3. 2013, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 14. 8. 2018, výpisu z úvěrového účtu č. ú. [bankovní účet] ze dne 25. 1. 2021, oznámení o ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne 12. 2. 2019, oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení Flexikreditu ze dne 5. 3. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 11. 7. 2019, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 2. 2021, Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 31. 12. 2013, Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017, sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele účinného od 1. 12. 2016, vyjádření banky [právnická osoba] k procesu posouzení úvěryschopnosti ze dne 18. 7. 2022 včetně přílohy, platební historie, výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet], výpisu z běžného účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet] a z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 25. 2. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 19. 11. 2012 Smlouvu o bankovních produktech a službách a následně dne 14. 8. 2018 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu Flexikredit, v rámci níž byl žalovanému zřízen kontokorentní úvěr, na základě které umožnila banka žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu Flexikredit ve výši 40 000 Kč oproti závazku poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet a nepřekročit jeho výši. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 14. 8. 2018, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 3. 2013, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017 a Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 31. 12. 2013. Žalovaný se zavázal, že zajistí na svém běžném účtu, k němuž byl poskytnut kontokorentní úvěr, kreditní zůstatek minimálně jedenkrát za 180 dní čerpání Flexikreditu, že zajistí na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem a nepřekročí výši povoleného úvěrového limitu. Žalovaný svým povinnostem nedostál, proto banka smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit na běžném účtu ke dni 4. 3. 2019 vypověděla, převedla debetní zůstatek na nově otevřený úvěrový účet č. ú. [bankovní účet] a vyzvala žalovaného k úhradě splatného Flexikreditu ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 027,56 Kč spolu s úrokem 21,99 % ročně. Jelikož žalovaný dluh z kontokorentního úvěru nesplácel, banka zesplatnila kontokorentní úvěr ke dni 11. 7. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovaným bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobce a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dne 2. 2. 2021 oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr průběžně; z výpisu z běžného účtu č. ú. [bankovní účet] soud zjistil, že konečný zůstatek ke dni 31. 12. 2018 činil - 40 221,44 Kč, z toho úrok činil částku 721,44 Kč; konečný zůstatek ke dni 31. 1. 2019 činil - 43 256,55 Kč, z toho úrok činil částku 747,05 Kč, poplatek za zaslání upomínky částku 600 Kč, poplatek za zaslání upomínky Flexikredit částku 600 Kč, poplatek za zaslání upomínky Flexikredit částku 600 Kč, poplatek za vedení účtu částku 149 Kč, sankce za překročení limitu Flexikredit částku 300 Kč, úrok z nepovoleného debetu částku 39,06 Kč; konečný zůstatek ke dni 28. 2. 2019 činil - 44 661,49 Kč, z toho úrok činil částku 674,76 Kč, poplatek za zaslání oznámení o zrušení Flexikreditu částku 200 Kč, poplatek za vedení účtu částku 149 Kč, sankce za překročení limitu Flexikredit částku 300 Kč, úrok z nepovoleného debetu částku 81,18 Kč, konečný zůstatek ke dni 29. 3. 2019 činil - 567,11 Kč, z toho převod nesplaceného Flexikreditu na nově otevřený úvěrový účet činil částku 48 661,49 Kč, poplatek za otevření úvěrového účtu částku 4 000 Kč, tedy poplatky a sankce činily částku v souhrnné výši 9 161,49 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 23. 2. 2021 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úv