22 C 222/2021-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 763,78 Kč, úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 455,56 Kč a dále úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdce žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 7 900 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 19,4 % ročně. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaná převzala při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, tj. celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je svobodná, zdrojem jejích hlavních příjmů je mateřská/rodičovská ve výši 3 800 Kč měsíčně, příjmy partnera jsou 20 000 Kč měsíčně. V domácnosti s ní je jedno nezaopatřené dítě, žije v nájmu a výdaje na bydlení činí 9 400 Kč měsíčně, ostatní výdaje 9 000 Kč měsíčně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě do deseti dnů od doručení. 7. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 9. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] s předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, tj. celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Dosud uhradila 7 900 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala jako zdroj svých hlavních příjmů mateřskou/rodičovskou ve výši 3 800 Kč měsíčně, příjmy partnera 20 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že v domácnosti s ní žije jedno nezaopatřené dítě, je v nájmu a výdaje na bydlení činí 9 400 Kč měsíčně, ostatní výdaje 9 000 Kč měsíčně; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, výměru státní podpory, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované. Nedoložila nijak příjmy partnera žalované a jeho úvěruschopnost, přestože žalovaná má pobírat pouze státní podporu ve výši 3 800 Kč a nelze tak u ní dojít k závěru, že by byla úvěruschopná. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 19. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudn