19 C 47/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 3. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 40 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 18. 3. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 939370001, a to prostředky komunikace na dálku (přes webové stránky www.zaplo.cz), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Původně byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný následně využil navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 40 000 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 8. 12 2021. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena společnosti [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021; na žalobkyni následně pohledávka přešla rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou se společností [právnická osoba] Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Výzva k plnění byla zaslána dne 18. 12. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř.). 3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že [právnická osoba] jako postupník uzavřel dne 29. 3. 2021 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 5. 2021 byla pohledávka následně postoupena na žalobkyni společností [právnická osoba] Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn přípisem ze dne 8. 1. 2022, téhož dne bylo oznámení podáno k poštovní přepravě; současně byl přípisem ze shodného data vyzván k úhradě dlužné částky. [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova], ze dne 23. 8. 2022 bylo zjištěno, že účet je veden pro žalovaného, výlučně žalovaný měl k účtu dispoziční oprávnění. V řízení však nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. Žalovaný byl výzvou ze dne 18. 12. 2021 vyzván k úhradě částky ve výši celkem 51 115 Kč ze smlouvy o úvěru; současně byl uvědoměn o postoupení pohledávky. Dne 18. 12. 2021 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo nezpochybnitelně prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 18. 3. 2021 podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni poskytnutou částku 40 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť poskytnutím plnění bez právního důvodu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení v této výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, avšak až od data 23. 12. 2021, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl poprvé výzvou ze dne 18. 12. 2021 podanou téhož dne k poštovní přepravě, k doručení došlo ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, následující den nastala splatnost a žalovaný mohl poprvé plnit, od 23. 12. 2021 je pak v prodlení s úhradou. Oznámení o postoupení pohledávky s výzvou lze totiž bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a převážně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 1 600 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 1 800 Kč bylo na dani přiznáno 378 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 3 778 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.