21 C 48/2022-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 772 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz, podle které žalobkyně vyplatila žalovanému částku 12 800 Kč na účet žalovaného. Žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 12 800 Kč, poplatků za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 160 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 312 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (písemné výzvy) ve výši 2 500 Kč celkem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 800 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 160 Kč nejpozději do [datum] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z detailu platby bylo zjištěno, že žalovaný zaslal ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně dne [datum] částku 1 Kč. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] a ze sdělení Raiffeisenbank ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet] a že na tento účet převedla žalobkyně dne [datum] částku ve výši 12 800 Kč. Z listin označených jako upomínka ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalovanému, a to k zaplacení dlužné částky ze smlouvy ze dne [datum]. Z listin označených jako opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalovanému, a to k zaplacení dlužné částky ze smlouvy ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy ze dne [datum], a to do tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že předžalobní upomínka adresovaná žalovanému byla podána k přepravě prostřednictvím České pošty dne [datum]. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 4. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. 9. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nebyla proto u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet žalovaného částku 12 800 Kč. Žalovaný dosud ničeho žalobkyni nevrátil, soud proto podle § 2993 o. z. podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k zaplacení této částky, jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku. 13. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vydání plnění předžalobní upomínkou do tří dnů, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z. v prodlení až od [datum]. Soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. 14. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.