22 C 173/2022-76 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 9 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum], na základě níž poskytla žalovanému na bankovní účet částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou jistinu 6 000, smluvní pokutu 3 000 Kč, paušální náklady za upomínání 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 907,40 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalobkyně nedisponuje důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět a to co do smluvní pokuty 3 000 Kč a paušální náhrady za upomínání 150 Kč. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: 6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum], na základě které mu žalobkyně zaslala na účet 6 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s úrokem nejpozději do [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Pohledávka byla od [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, to bylo žalovanému oznámeno v oznámení ze dne [datum], které obsahovalo výzvu k úhradě s lhůtou 10 dnů a bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum]. 7. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. Uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, žalobkyně v tomto ničeho netvrdila ani nedoložila s tím, že žádné důkazy nemá, přičemž soud vychází ze zjištěného skutkového stavu, tedy že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nijak nezkoumala. Pokud tedy žalobkyně dospěla k tomu, že je žalovaná schopna úvěr splácet, byl tento závěr chybný. 8. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve znění smlouvy ze dne [datum], pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od žalobkyně částku 6 000 Kč, neuhradil ničeho. Žalovaný tak byl zavázána zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 o. z., došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum]. Nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 6 000 Kč a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení (po kapitalizaci úroku ke dni rozhodnutí) činí úspěch žalobkyně 60 % a její neúspěch 40 %. Ve výši rozdílu (20 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 20 % činí částku 298 Kč. 9. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.