22 C 238/2022-49 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, podle které byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet částka 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem do [datum]. Žalovaný však dosud ničeho nevrátil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě které převzal žalovaný v hotovosti 2 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 200 Kč do [datum]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl odeslán na adresu žalované dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou, která byla odeslána na adresu žalované dne [datum]. 5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou ve smyslu § 1879 o. z. a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Uzavřenou smlouvu s žalovaným soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 9 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála. Žalobkyně sama v řízení tvrdila, že nedisponuje žádnými doklady, ze kterých by vyplývalo, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky), přičemž soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu a dovodil absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 9 a § 22 odst. 5 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. 6. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny podle § 2993 věty první o. z., a to současně s nárokem na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši uplatněné žalobou, avšak až od doručení výzvy k plnění, tj. od oznámení o postoupení pohledávky (§ 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěch žalobkyně byl ve výši 86 % a její neúspěch 14 %. Ve výši rozdílu (72 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 072 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 72 % činí částku 1 072 Kč.