22 C 295/2021-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 23 467 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytla žalovanému částku 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 13 967 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, na pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 12 962,70 Kč a dlužný poplatek 10 504,30 Kč, kapitalizovaný úrok 5 722,31 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 899,31 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok 29 % ročně a úrok z prodlení i ode dne [datum]. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. V insolvenčním rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 13 967 Kč, tj. celkem 29 967 Kč, v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 6 500 Kč. 7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], [IČO] jako manipulační dělník a má čistý příjem ve výši 16 354 Kč měsíčně, ostatní příjmy 2 500 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti 8 400 Kč měsíčně, odhadované výdaje má 2 000 Kč měsíčně. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 9. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 12. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které převzal v hotovosti 16 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 13 967 Kč v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 16 354 Kč, pracovní poměr hlavní u [právnická osoba], [IČO] jako manipulační dělník, ostatní příjmy 2 500 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti 8 400 Kč měsíčně, odhadované výdaje 2 000 Kč měsíčně; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek dle tabulky umoření ničeho neuhradil. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě deseti dnů v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 17. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 22. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z., také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], sp. zn. C [číslo],