22 C 7/2021-123 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 15 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 397,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 109,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč ročně od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem za dobu řádného trvání Smlouvy 1 400 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 2 200 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, není si vědoma, že by ji uzavřela a vznesla námitku promlčení, když předmětný dluh měl vzniknout ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a zanikl uplynutím sjednané doby dne [datum] a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán až v roce 2021. Odmítla, že by po splatnosti poslední splátky na dluh něčeho uhradila, v té době nedisponovala žádnými finančními prostředky. Pokud k takové úhradě došlo, bylo tak učiněno bez jejího vědomí a souhlasu. Nad rámec uvedla, že dle jejího názoru nebyla dostatečně vyhodnocena její schopnost úvěr splácet, když se žalobkyně spokojila toliko s informacemi poskytnutými žalovanou. 3. K obraně žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že plněními po splatnosti dluhu došlo k uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, nemohlo tudíž dojít k promlčení. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek a předmětné splátky tedy plnila hotově, od předchůdkyně žalobkyně obdržela Evidenci splátek, kterou se zavázala uchovat. 4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaná převzala při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, úrokem 1 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem 17 400 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Splátky měly být hrazeny v hotovostním režimu. 5. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že žije v nájmu, je nezaměstnaná, její příjmy jsou 3 140 Kč měsíčně a další příjmy z brigády 6 000 Kč měsíčně, tedy celkem 9 140 Kč měsíčně, a její výdaje jsou za nájem/inkaso 2 440 Kč měsíčně, výdaje domácnosti 3 000 Kč měsíčně a výdaje za telefon 200 Kč měsíčně, nemá další úvěry, celkem jsou její výdaje 5 640 Kč měsíčně. K ověření údajů měla žalovaná předložit nájemní smlouvu a SIPO. 6. Z přehledu plateb ke smlouvě o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že jsou zde evidovány úhrady žalované v celkové výši 2 200 Kč, které byly hrazeny tak, že dne [datum] byla uhrazena částka 900 Kč, dne [datum] částka 300 Kč, dne [datum] částka 300 Kč a dne [datum] částka 700 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o půjčce [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce [číslo] to do [datum]. 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, úrokem 1 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem 17 400 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč v hotovosti. Nebylo prokázáno, zda a kolik žalovaná na dluh uhradila. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o zápůjčku deklarovala, že žije v nájmu, je nezaměstnaná, její příjmy jsou 3 140 Kč měsíčně a další příjmy z brigády 6 000 Kč měsíčně, tedy celkem 9 140 Kč měsíčně, a její výdaje jsou za nájem/inkaso 2 440 Kč měsíčně, výdaje domácnosti 3 000 Kč měsíčně a výdaje za telefon 200 Kč měsíčně, nemá další úvěry, celkem jsou její výdaje 5 640 Kč měsíčně. K ověření údajů měla žalovaná předložit nájemní smlouvu a SIPO. Žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila výměru státní podpory, nedoložila žádné důkazy dokládající další příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované, ani nájemní smlouvu a SIPO, které dle karty zákazníka měla ověřovat. Ve vztahu k příjmům žalované ani z karty zákazníka nevyplývá, že by byly ověřovány. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 12. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 19. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 20. Podle § 619 odst. 1 a odst. 2 o. z. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může