26 C 351/2022-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 9. 2022 domáhali se žalobci a) až g) po žalovaných 1) až 2), aby se zdrželi vstupovat a jakýmkoliv způsobit užívat pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek] s tím, že se jedná o žalobu zrušené držby dle § 186 o. s. ř. a § 1007 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Bude-li v textu usnesení dále zmiňován pozemek označený pouze parcelním číslem, jedná se o pozemek v [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek]. Žalobci tvrdili, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo]. Žalovaná 2) je vlastníkem pozemku p. [číslo]. Žalovaní 1) a 2) ruší všechny spoluvlastníky pozemku p. [číslo] když dne 13. 9. 2022 odstranili část plotu umístěného na pozemku p. [číslo] uřezali sloupky sloužící jako podpěra plotu. Taktéž přemístili panely z pozemku p. [číslo] na pozemek žalované 2), to vše, aby mohli přes pozemek žalobců vstupovat na pozemek žalované 2). Žalovaná 2) přitom nemá žádné oprávnění užívat pozemek žalobců jako přístupovou cestu ke svému pozemku např. formou služebnosti. Žalovaný 1) je hlavním iniciátorem rušení držby žalobců, je vůči němu vedeno několik přestupkových řízení. Žalobci se rozhodli svůj pozemek oplotit, čímž se bránili rušení jeho pokojné držby. Tento plot 1) žalovaný svévolně odstranil a přemístil i betonové panely. 1) žalovaný ve dnech 30. 4. 2022 a 7. 5. 2022 odřezal kovový sloupek, který zabraňoval vjezdu na příjezdovou komunikaci, ke kterému měla 2) žalovaná zajištěno užívací právo. 2. Žalovaní se v soudem stanovené lhůtě, tj. do tří dnů od doručení žaloby, nejpozději však do dne 7. 10. 2022, k žalobě nijak nevyjádřili. 3. Soud věc projednal a rozhodl podle hlavy páté části třetí občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tj. podle § 176 až 180 o. s. ř. Soud byl povinen ve věci rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, a to usnesením. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 177 odst. 1 věta první a třetí o. s. ř. a § 180 odst. 1 o. s. ř.). Soud se v řízení omezil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 187 o. s. ř.). 4. Soud svá skutková zjištění opřel o listiny předložené žalobci společně s žalobou, a to kupní smlouvu ze dne 6. 12. 1995, výpis z katastru nemovitosti ze dne 16. 9. 2022 pro [list vlastnictví] [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek], dopisu žalovaných adresovaného zástupkyni žalobců ze dne 10. 8. 2022 a čtyř kusů fotografií. 5. Z kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobci a) až g) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] jiné osoby spoluvlastníky tohoto pozemku nejsou, pozemek není zatížen žádným věcným právem, např. služebností. Z dopisu žalovaných ze dne 10. 8. 2022 bylo zjištěno, že kromě toho, že se tito velmi nelichotivě vyjadřují o spoluvlastnících pozemku p. [číslo] zejména o žalobkyní a), tak potvrzují, že příjezdová cesta po pozemku [číslo] slouží také jim a je to jediný způsob, jak se dostat na jejich zahradu, a to pozemky p. [číslo]. 6. Podle ust. § 1007 odst. 1 věta první o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Podle ust. § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 7. Soud žalobu na ochranu rušené držby jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. Soud se omezil pouze na zjištění držby předmětného pozemku žalobci a skutečnosti, že žalovaní určitým způsobem tuto držbu žalobců ruší. Držba předmětného pozemku žalobci je patrná z výpisu z katastru nemovitostí. Všichni žalobci (a nikdo další) jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, žádná jiná osoba nemá k tomuto pozemku žádné věcné užívací právo. Žalovaní netvrdili, že by jim svědčilo jakékoliv právo jiné nezapsané v katastru nemovitostí k užívání tohoto pozemku, např. ze závazkového právního vztahu. Lze se tedy důvodně domnívat, že spoluvlastníci pozemku předmětný pozemek drží. Dále bylo prokázáno, že žalovaní předmětný pozemek užívají jako přístupovou cestu k pozemku 2) žalované. Toto žalovaní potvrdili v dopise, který k důkazu žalobci předložili. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaní měli dne 13. 9. 2022 odstranit část plotu a panely z pozemku žalobců. Sami žalovaní se k tomuto tvrzení nevyjádřili, neučinili toto tvrzení nesporným. Ze samotných čtyř kusů fotografií nelze dovodit, že by tvrzení žalobců o konání žalovaných bylo prokázáno. Pokud rušení držby žalobců spočívá v tvrzeném konání ze dne 13. 9. 2022, pak žaloba byla podána zjevně včas, ve lhůtě stanovené v § 1007 o. z. Nicméně tvrzení o rušení držby neodpovídá v žádném případě žalobnímu návrhu. Žalobou z rušené držby je možno se domáhat pouze zdržení se dalšího vypuzení a obnovení původního stavu. Žalobci však požadovali, aby žalovaní se zdrželi vstupu a užívání předmětného pozemku jakýmkoliv způsobem a tedy nikoliv pouze navozením stavu, který tady byl bezprostředně přede dnem 13. 9. 2022. Nic samozřejmě nebrání žalobcům, aby se domáhali po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek a jeho užívání jako přístupové cesty. Tento nárok je však třeba uplatnit formou negatorní žaloby na ochranu vlastnického práva podle § 1042 o. z., o které soud rozhoduje v řízení dle hlavy třetí o. s. ř. po řádném projednání u jednání, a to formou rozsudku. Pokud by rušením držby žalobců mělo být samotné vstupování žalovaných na pozemek a jeho užívání jako přístupové cesty, což ostatně žalovaní potvrdili v dopise ze dne 10. 8. 2022, pak žalobě z rušené držby by nemohlo být vyhověno, jelikož tato byla podána zjevně opožděně. Žalobci se v žalobě zmiňují, že rušení držby vstupováním na pozemek je dlouhodobé a k užívání pozemku žalovanými muselo docházet i před dnem 30. 4. 2022, kdy tohoto dne dle žalobců došlo k odřezání žalovanými kovového sloupku, který zabraňoval vjezdu na příjezdovou cestu. V tomto ohledu tedy žaloba byla podána zjevně po uplynutí šestitýdenní lhůty stanovené v ust. § 1008 odst. 1 o. z. Z důvodů shora uvedených tedy žalobě na ochranu držby nemohlo být vyhověno a soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně zcela úspěšným žalovaným dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 9. Soud zavázal žalobce a) až g) k zaplacení společně a nerozdílně soudního poplatku z žaloby ve výši 2 000 Kč dle položky 4 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Žalobci soudní poplatek z žaloby neuhradili při podání žaloby. Soud však vzhledem k velmi krátké lhůtě pro rozhodnutí ve věci samé nemohl postupovat podle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit soudní poplatek z žaloby až v rozhodnutí končícím tuto věc.