17 C 156/2022-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 26. 4. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 36 975 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 16. 6. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 667500002 ve spojení se smlouvou téhož čísla ze dne 21. 6. 2020, na jejímž základě pak poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit uvedenou částku v dohodnutém termínu do 16. 7. 2020 společně s příslušenstvím. Žalovaná neuhradila na svůj dluh žádnou částku. Žalobkyně se domáhá v tomto řízení úhrady jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 11 975 Kč, dále úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 11. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 706,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 492 Kč a úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. 2. Přípisem ze dne 20. 3. 2023 žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět o dříve požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 5 492 Kč a o smluvní pokutu ve výši 11 975 Kč, tj. o částku 17 467 Kč. Nadále zůstal předmětem řízení její požadavek na úhradu částky 25 000 Kč, tj. jistiny dluhu se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky. 3. O uvedeném procesním úkonu žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. tak, že řízení v části odpovídající zpětvzetí žaloby zastavil. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření i všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] – [část obce], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu jejího bydliště. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. Fikce doručení nastala dne 13. 3. 2023. 5. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 19. 4. 2023, se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, z neúčasti u jednání se zástupce žalobkyně předem omluvil, žalovaná nikoliv, přestože byla řádně a včas předvolána, předvolání k jednání jí bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření s fikcí doručení dne 13. 3. 2023. 6. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2020 ve spojení se smlouvou ze dne 21. 6. 2020, že byla vyhotovena smlouva, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou [celé jméno žalované], jejím předmětem bylo poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 25 000 Kč Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a neobsahuje vlastnoruční podpis žalované. Úvěrující se zavázala poskytnout úvěrované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru i smluvený úrok, to vše v souhrnné výši 30 342 Kč, jednorázově do 16. 7. 2020. Ve formuláři pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru jsou shrnuty základní parametry úvěru. 7. Podle sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 3. 2023 je majitelkou účtu č. [bankovní účet] žalovaná [celé jméno žalované], jiná osoba neměla k uvedenému účtu dispoziční právo. V rozhodném období byly na tento účet připsány částky 17 000 Kč a 8 000 Kč od společnosti [právnická osoba] 8. Z obsahu oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], současně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů. Podle připojeného poštovného podacího lístku byla uvedená zásilka odeslána dne 17. 12. 2021 na adresu bydliště žalované. 9. Žalobkyně předložila předžalobní výzvu advokáta ze dne 7. 4. 2022, podle kterého by měla žalovaná uhradit svůj dluh do 15. 4. 2022. Podle obsahu podacího lístku ze dne 11. 4. 2022 byla na adresu žalované odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně. 10. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 včetně přílohy k této smlouvě, že žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. 12. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru, resp. o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu dostatečné doklady o tom, jakým způsobem její předchůdkyně zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dokonce v tomto směru ani netvrdila žádné skutečnosti. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovených v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, soud vyhodnotil jako neplatnou. 13. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, je třeba předání částky 25 000 Kč do dispozice žalované právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně uvedeného již v žalobě, že žalovaná na svůj dluh neuhradila žádnou částku, když žalovaná toto tvrzení nijak nerozporovala. Dluh žalované na jistině tak činí stále 25 000 Kč. 14. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku co do částky 25 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 4. 1. 2022 do zaplacení. 15. Pokud žalobkyně požadovala úhradu dalších částek, soud žalobu zamítl, když jde o nároky vyplývající pouze z platné smlouvy, jejíž vznik žalobkyně v daném řízení neprokázala. 16. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 7. 2022 (ačkoliv se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru), která byla dne 17. 12. 2021 odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 22. 12. 2021. Podle textu této upomínky měla žalovaná zaplati svůj dluh do 10 dnů, tj. do 1. 1. 2022, resp. první pracovní den 3. 1. 2022. Od následujícího dne 4. 1. 2022 je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, soud byl podle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. jejím návrhem vázán. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení v kapitalizované výši nebo i v běžné výši za dobu předcházející uvedenému dni prodlení, soud rovněž žalobu zamítl jako nedůvodnou. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že zavázal žalovanou k úhradě částky 717 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobkyni vznikly náklady spojené s tímto soudním řízením ve výši celkem 4 027 Kč, tato částka pak zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 849 Kč, když soud zohlednil jak již zaplacený poplatek 1 480 Kč, tak i částku 369 Kč, ke které byla žalobkyně zavázána tímto rozhodnutím, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši celkem 1 500 Kč, a to p