17 C 87/2022-92 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 19. 3. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 111 886,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že je právním nástupcem [právnická osoba] s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou Zonky. Každá úvěrová žádost prochází standardizovaným schvalovacím procesem, jehož nedílnou součástí je sada automatických kontrol, včetně dotazu do úvěrových registrů, a výpočet kreditního skóre klienta. Kreditní skóre, vypočtené pomocí logistické regrese, vyjadřuje pravděpodobnost, že klient bude řádně splácet poskytnutý úvěr a v rámci schvalovacího procesu slouží k určení rizikovosti klienta. Na základě projektu fúze ze dne 4. května 2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] bank a.s., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jakožto nástupnické společnosti, se [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jakožto společnosti zanikající. Jmění zanikající [právnická osoba] s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] dne 1. 12. 2021, kdy došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 28. 11. 2018 smlouvu o hotovostním úvěru č. 1004230473, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 11. 2018 finanční prostředky ve výši 122 500 Kč (po započtení poplatku za poskytnutí úvěru) a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku v 84 měsíčních splátkách po 2 607 Kč (vyjma poslední splátky). Ve smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %, dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 500 Kč a měsíční pojistné ve výši 168 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují mimo jiné výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Tento postup posvětil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 1As 30/2015, kdy označuje právě výpisy z účtu žadatele jako jeden ze způsobů, jakým by měl poskytovatel úvěru dostát požadavku na vynaložení odborné péče při ověřování tvrzení žadatele při posuzování jeho úvěruschopnosti. Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. [příjmení] úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru [příjmení]. Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka podle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru, a to zcela bezplatně. Co do výše příjmů žalovaného, vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru [příjmení]. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně dostála povinnostem podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy a 2 měsíce za sebou neuhradil splátku (splátky za měsíce 07/ 2021 a 08/ 2021), respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 25. 10. 2021 zesplatněn. V části 5. smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, kdy se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne 25. 10. 2021 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 111 886,67 Kč. Tato částka se skládá z 1/ dlužné jistiny ve výši 101 731,79 Kč, 2/ dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 9 150,88 Kč, 3/ smluvní pokuty ve výši 500 Kč a 4/ dlužného pojistného ve výši 504 Kč. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady: dlužné jistiny ve výši 101 731,79 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 9.150,88 Kč a dlužného pojistného ve výši 504 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit smluvní pokutu v celkové výši 500 Kč za pozdní úhradu splátky za měsíc červenec 2021. Dlužná částka tak ke dni podání žaloby činí celkem 111 886,67 Kč. Podle ustanovení § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení a věřitel se po něm může, mimo splnění dluhu, domáhat také zaplacení příslušenství pohledávky, a to konkrétně úroků z prodlení a nákladů právního zastoupení za úkony právní služby spojené s uplatněním nároku věřitele. Žalobkyně tedy spolu s dlužnou částkou požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné dlužné částky ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. 2. V dopise ze dne 12. 1. 2023 se žalobkyně vyjádřila k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že je svobodný, nevyživuje žádné dítě, je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a jeho čistý měsíční příjem činí 19 500 Kč. Tuto skutečnost si právní předchůdce žalobkyně ověřil prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného, který mu byl předložen. Z těchto výpisů právní předchůdce žalobkyně zjistil příjmy žalovaného za období 09/2018 až 11/2018 v celkové výši 56 402 Kč. Na základě těchto příjmů byl verifikován příjem ve výši 18 800 Kč měsíčně. Verifikovaný příjem byl nižší než deklarovaný příjem, proto pro určení disponibilního příjmu žalovaného byla použita částka 18 800 Kč. Dále žalovaný sdělil své výdaje, které měly činit 8 500 K měsíčně, s tím, že částka 4 000 Kč měla připadat na bydlení v družstevním bytě a zbylá částka ve výši 4 500 Kč pak na ostatní výdaje. Tyto výdaje byly verifikovány porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Nahlédnutím do registru klientských informací právní předchůdce žalobkyně dále zjistil, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl jeden závazek ze spotřebního úvěru s měsíční splátkou 617 Kč a se zbývající jistinou k doplacení ve výši 1 204 Kč. Dále měl žalovaný dva závazky z kreditní karty se zbývající jistinou k doplacení ve výši 0 Kč a se zbývající jistinou ve výši 48 601 Kč a předpokládanou měsíční splátkou 2 857 Kč. Žalovaný byl kromě dotazu do registru klientských informací prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. V registrech byl žalovaný bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, SOLUS a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuc