19 C 317/2023-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 25. 7. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 18. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 037,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 992,69 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky úhrady částky 482 Kč a dále zaplacení 4 000 Kč na smluvní pokutě. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 21. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. B0001871014557626. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 8 736,80 kč a smluvní úrok z úvěru. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit se splatností do 20. 1. 2022 Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách původního věřitele, www.creditportal.cz. Na základě údajů poskytnutých žalovaným původní věřitel ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal; na svůj závazek neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 3. 2023, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 063,83 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 736,80 Kč, smluvních úroků ve výši 1 805,97 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 1 071,14 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 449,92 Kč Poslední upomínku před podáním žaloby poslala žalobkyně žalovanému dne 28. 6. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne 22. 11. 2023 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádali o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 7. 6. 2022 a 16. 3. 2023 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaný byl o postoupení pohledávek věřitele – společnosti [právnická osoba] vyrozuměn přípisem ze dne 17. 4. 2023, k této byl však předložen poštovní podací arch ze dne 4. 4. 2023. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2023 vyzván k zaplacení částky 23 625,72 Kč jako dlužné částky, a to nejpozději do 24. 5. 2023; listovní zásilka byla dnem 30. 6. 2023 podána k poštovní přepravě. [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že výlučně žalovaný jako majitel měl k účtu dispoziční oprávnění, dne 22. 12. 2021 na účet byla připsána částka 8 000 Kč (příchozí platba z účtu vedeného na CreditPortal a.s). V řízení nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. 4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční, prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 21. 12. 2021 v tvrzeném znění, tedy smlouvy podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a [právnická osoba] a.s jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvních úroků, poplatků za poskytnutí úvěru, nákladů na vymáhání a rovněž smluvní pokuty podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného (tedy neprokázání konkrétní kontraktační činnosti) je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] řádně a s náležitou péčí jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečně vykazovala plnění také jakýchkoli konkrétních předsmluvních činností. 5. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni toliko bezhotovostně poskytnutou a žalovaným převzatou částku 8 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a jelikož se žalovaný dostal prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v požadované výši (zde byl soud vázán žalobou dle § 153 odst. 2 o. s. ř.), avšak až od data 5. 7. 2023, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný až výzvou ze dne 4. 5. 2023, podanou k poštovní přepravě 30. 6. 2023, den třetí je v pochybnostech považován za den doručení (dojití do dispozice žalovaného dle § 573 o.z.), 4. 7. 2023 mohl plnit a až od data následujícího je proto žalovaný v prodlení. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.