19 C 78/2023-65 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 10. 2022 se domáhala žalobkyně po žalované úhrady částky 7 744 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do zaplacení, dále se domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 080 Kč a smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do 10. 9. 2021. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. 21509698 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 13. 5. 2021 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 6 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím k datu splatnosti. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů, dále insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a vycházela z informací získaných od dlužníka. Dne 13. 5. 2021 byl žalované převodem na účet vyplacen úvěr ve výši 6 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána také volitelná služba Klidné spaní za poplatek ve výši 110 Kč, služba Presto za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl splatný 12. 6. 2021. Žalovaná nezaplatila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou dne 12. 6. 2021. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a na sjednanou smluvní pokutu. Nesplacená pohledávka ve výši 11 102,10 Kč se skládá z jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 110 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 29 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 3 080 Kč a zákonného úroku z prodlení 278,10 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu počítanou pouze z prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla odeslána dne 27. 8. 2021. 2. Před jednáním ve věci samé, a to podáním ze dne 5. 12. 2022, žalobkyně požadovala po žalované na smluvní pokutě částku ve výši 534 Kč. Byť bylo podání označeno jako oprava petitu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soud toto podání dle obsahu posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, neboť původně se žalobkyně na smluvní pokutě (označené jako smluvní úrok z prodlení) domáhala 0,1% denně z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do 10. 9. 2021, což představovalo 696,96 Kč, nově pak uplatňovala na smluvní pokutě 534 Kč, žalobu tedy fakticky v této části omezila o 162,96 Kč. Následně však žalobkyně podáním ze dne 28. 4. 2023 žalobu omezila ve větším rozsahu, a to o částku 1 744 Kč, co do 8,25% úroku z prodlení z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do zaplacení, dále o náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 080 Kč a rovněž ve smluvním úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 7 744 Kč od 13. 6. 2021 do 10. 9. 2021, kteréžto v sobě zahrnuje tedy i předchozí omezení žaloby. Soud dle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta prvá o.s.ř. řízení s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobkyně v daném rozsahu zastavil. Předmětem řízení po provedeném omezení tak zůstala částka 6 000 Kč, nově pak žalobkyně shodným podáním uplatnila 15 % úrok z prodlení z této částky od 28. 8. 2022 do zaplacení (žalobu v tomto rozsahu rozšířila) a pokud jde o částku 6 000 Kč s příslušenstvím, změnila své žalobní žádání s tím, že nově požadovala přiznání této částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Soud tuto změnu žaloby připustil dle § 95 odst. 1 o.s.ř. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání soudu dne 8. 6. 2023 se účastníci nedostavili; předvoláni byli řádně a včas. Právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které poukázala dne 13. 5. 2021 na bankovní účet vedený pro žalovanou jako majitele. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 12. 4. 2023 bylo zjištěno, že účet (dříve [právnická osoba]) je veden pro žalovanou, výlučně žalovaná měla k účtu dispoziční oprávnění a dnem 13. 5. 2021 byla na účet připsána příchozí platba společnosti [právnická osoba] ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 25. 8. 2022 vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 11 744,76 Kč ze smlouvy o úvěru, současně ji vyzvala k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 6 534 Kč. Dne 25. 8. 2022 byla výzva podána k poštovní přepravě. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, neboť žalobkyně prokázala (po provedené změně žaloby) důvodnost svého žalobního požadavku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovanou proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. soud zavázal uhradit žalobkyni skutečně poskytnutou a dosud nevrácenou částku ve výši 6 000 Kč a jelikož se žalovaná dostala prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla jí též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení, avšak až od data 1. 9. 2022, když soud dospěl k závěru, že vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná výzvou ze dne 25. 8. 2022 podanou téhož dne k poštovní přepravě, vyzvána k plnění byla však do tří dnů, k doručení došlo ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání (28. 8.), plnit mohla do 31. 8., od 1. 9. 2022 je pak v prodlení s úhradou. Výzvu k úhradě před podáním žaloby lze totiž bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Co do 15% úroku z prodlení ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 28. 8. 2022 do 31. 8. 2022 pak byla žaloba zamítnuta. 6. Ačkoli byla žalobkyně procesně neúspěšnou v poměrně nepatrné části předmětu řízení (po provedené změně žaloby) a bylo by namístě použití § 142 odst. 3 o.s.ř., zohledněna musela být i ta část předmětu řízení, o níž byla žaloba vzata zpět, neboť zde lze dovodit, že zpětvzetí zavinila z procesního hlediska výlučně žalobkyně samotná (§ 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.).