19 C 81/2023-52 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 4. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 23 180 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 23 180 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 18. 6. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru Cofiklasik č. 64920131. K uzavření smlouvy došlo elektronicky a žalobkyně na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému jednorázový úvěr ve výši 30 000 Kč, odeslány byly tyto prostředky na účet žalovaného [bankovní účet]. Na splátkách bylo uhrazeno 6 820 Kč, což posloužilo k dílčí úhradě jistiny. Žalobkyní nebyly uplatňovány žádné nároky plynoucí ze smlouvy, vyjma načerpané a nesplacené jistiny, když žalobkyně považovala uzavřenou smlouvu za právní důvod, který odpadl a domáhala se vrácení bezdůvodného obohacení. Jelikož dopisem ze dne 3. 8. 2021 písemně odstoupila od smlouvy a odstoupení bylo odesláno na poslední známou adresu žalovaného dne 5. 8. 2021, pak toto odstoupení od smlouvy spojené s výzvou k plnění považuje za výzvu k plnění a vrácení poskytnuté částky. Celkový dluh žalovaného ve výši 23 180 Kč tak představuje poskytnuté nevrácené peněžité prostředky (jistinu), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván mj. dopisem ze dne 1. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili, a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř.). 3. Na základě provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofiklasik č. 64920131, přehledu plateb ze smlouvy č. 64920131, přípisu ze dne 3. 8. 2021, poštovního podacího archu ze dne 5. 8. 2021, přípisu ze dne 1. 11. 2021, poštovního podacího archu ze dne 3. 11. 2021 a zprávy [právnická osoba] ze dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že mezi účastníky - žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 19. 6. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru na částku 30 000 jakožto úvěrový rámec. Z tohoto úvěrového rámce byla dne 19. 6. 2020 na účet žalovaného zaslána částka 30 000 Kč, téhož dne na účet připsaná. Žalovaný plnil žalobkyni celkem 6 820 Kč. Dopisem ze dne 3. 8. 2021 žalobkyně žalovanému oznámila odstoupení od smlouvy o úvěru v důsledku prodlení s úhradou závazků a současně jej vyzvala k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 33 749 Kč; dne 5. 8. 2021 byla listovní zásilka žalobkyně podána k poštovní přepravě. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2021 byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení částky 33 749 Kč; dne 3. 11. 2021 byla předžalobní výzva zaslána žalovanému prostřednictvím poštovních služeb. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, což také učinila. Žalovaný dosud uhradil toliko částku ve výši 6 820 Kč. S ohledem na požadované plnění z titulu bezdůvodného obohacení se soud dále nezabýval platností uzavřené spotřebitelské smlouvy. Plnil-li věřitel (žalobkyně) ze smlouvy o úvěru žalovanému, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni zaplatil dosud pouze částku ve výši 6 820 Kč (tato tvrzení a výpis plnění žalovaný v řízení nerozporoval), nesplaceno tedy zůstává 23 180 Kč. Přiznání úroku z prodlení bylo navázáno na odeslání dopisu oznamujícího odstoupení od smlouvy s výzvou k plnění ze dne 3. 8. 2021, kterýžto byl odeslán 5. 8. 2021 a dostal se (mohl dostat) do sféry dispozice žalovaného (při aplikaci domněnky doby dojití dle § 573 o. z.), žalovaný následně mohl plnit a minimálně od data 17. 8. 2021 je v prodlení – lze přisvědčit žalobkyni, že výzvu k úhradě v tomto dopise obsaženou lze bezpochyby považovat za jednostranné určení času plnění věřitelem (ust. § 1958 o. z.). Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 1 159 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 1 200 Kč bylo na dani přiznáno 252 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 2 611 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.