22 C 424/2022-73 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 27 387,91 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí byla dne [datum] vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni 28 493 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, obchodní úrok ve výši 11 293 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 200 Kč, a to ve 35 měsíčních splátkách po 792 Kč a 36té splátce ve výši 773 Kč. Dnem [datum] došlo k zesplatnění zápůjčky, jelikož žalovaná nehradila platby řádně a včas. Dosud žalovaná zaplatila 6 528 Kč. Žalobkyně tak požaduje jistinu 8 779 Kč, obchodní úroky 7 586 Kč, administrativní poplatky 600 Kč, úrok z prodlení do zesplatnění 46,90 Kč, úrok z prodlení po zesplatnění 3 872,91 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění 973 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění 4 027 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když nespoléhala pouze na údaje tvrzené žalovanou, ale sama aktivně tyto údaje prověřovala. Kromě nahlédnutí do databází žalobkyně ověřila příjem žalované z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek, ze kterého vyplynul pravidelný měsíční příjem žalované ve výši 19 457,55 Kč, a zohlednila, že část příjmů žalované byla tvořena čerpáním tzv. pay-day úvěrů. Výdaje žalované vyhodnotila žalobkyně scoringovým modelem na 14 931,29 Kč 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se ji zavázala splatit spolu s úrokem a administrativním poplatkem 18 493 Kč v 36 měsíčních splátkách po 792 Kč za 1. – 35. splátku a 773 Kč za 36. splátku (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Dne [datum] žalobkyně vyplatila na účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Žalovaná uhradila 6 528 Kč (zjištěno z tvrzení žalobkyně). Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, která uvedla, že je svobodná, její příjmy činí 20 000 Kč měsíčně, bydlí v nájmu, náklady na bydlení neuvedla, na splátky půjček hradí 10 000 Kč měsíčně a její průměrné měsíční výdaje jsou 2 000 Kč (zjištěno z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr). Tyto údaje žalobkyně ověřila z výplatní pásky za duben 2019, dle které byla žalované vyplacena mzda zaměstnavatelem [jméno] [příjmení] ve výši 19 704 Kč (zjištěno z výplatní pásky za duben 2019) a z výpisů z účtu žalované za měsíc březen 2019, dle kterého měla žalovaná záporný počáteční zůstatek - 7 394,43 Kč a záporný konečný zůstatek - 22 879,92 Kč, je zde příjem platby 18 340 Kč od [jméno] [příjmení] a dále čerpání úvěrů ([právnická osoba] 5 200 Kč, CREDITSTAR CZECH 7 000 Kč a další čerpání 660 Kč) dále jsou zřejmé odchozí platby na splátky dalších úvěrů (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované za březen 2019), za měsíc duben 2019, dle kterého měla žalovaná záporný počáteční zůstatek - 22 879,92 Kč a záporný konečný zůstatek - 10 958,33 Kč, je zde příjem platby 20 285 Kč od [jméno] [příjmení] a dále čerpání úvěrů ([právnická osoba] 2 200 Kč a 6 900 Kč, [právnická osoba] 6 520 Kč Kč) dále jsou zřejmé odchozí platby na splátky dalších úvěrů (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované za duben 2019) a za měsíc květen 2019, dle kterého měla žalovaná záporný počáteční zůstatek - 10 958,33 Kč a záporný konečný zůstatek - 23 361,54 Kč, je zde příjem platby 19 704 Kč od [jméno] [příjmení] a dále čerpání úvěrů ([právnická osoba] 4 000 Kč, čerpání úvěru 660 Kč a 670 Kč, [právnická osoba] 6 520 Kč a [právnická osoba] 3 100 Kč) dále jsou zřejmé odchozí platby na splátky dalších úvěrů (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované za květen 2019). Z těchto všech údajů žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované předžalobní upomínku ze dne [datum] s výzvou k úhradě do [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacích lístků z téhož dne). 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. 12. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele