23 C 194/2023-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 662,98 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 16 662,98 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 4. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 52 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 146,30 % ročně a poplatky v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 472 Kč splatných vždy k 21. dni příslušného měsíce počínaje dnem 21. 5. 2019. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobce přistoupil k jeho zesplatnění. V bodě 6.5. úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného po zesplatnění úvěru ve výši 0,10 % denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Tato smluvní pokuta, po jejím částečném zpětvzetí byla žalobci přiznána ve výši 5 808 Kč rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2021, č. j. 119 C 18/2020-49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky 51 401,60 Kč za období od 8. 7. 2020 do 27. 3. 2023 ve výši 16 662,98 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne 1. 4. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 28. 10. 2019, předžalobní výzvy ze dne 27. 3. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 3. 2023, rozsudku pro zmeškání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2021, č. j. 119 C 18/2020-49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 3. 2019, prohlášení klienta, informací pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 29. 3. 2019, dokladu o vyplacení úvěru ze dne 1. 4. 2019, oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 4. 2019 včetně doručenky ze dne 18. 4. 2019, výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 22. 7. 2019, výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 23. 9. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 28. 10. 2019, karty klienta, hodnocení klienta, výplatního lístku za období [číslo], potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 26. 3. 2019, výpisu z nebankovního registru SOLUS, NRKI a skenu bankovního účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet] ze dne 11. 3. 2019, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 1. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 52 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. 0 [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 472 Kč se sjednaným úrokem ve výši 146,30 % ročně a poplatky vždy k 21. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 21. 5. 2019, přičemž poslední splátka ve výši 5 472 Kč byla splatná dne 21. 10. 2020, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V části B) bodu 6.3. a 6.4. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru nebo její části delší než 65 dní, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, v takovém případě se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, proto žalobce dopisem (zesplatněním úvěru) ze dne 28. 10. 2019 zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 28. 10. 2019 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. V části B) bodu 6.5. úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny úvěru po jeho zesplatnění ve výši 0,10 % denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Rozsudkem pro zmeškání vydaným Okresním soudem ve Frýdku-Místku dne 15. 1. 2021, č. j. 119 C 18/2020-49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, byla žalobci přiznána částka 60 179 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta podle části B) bodu 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 5 808 Kč. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 27. 3. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 27. 3. 2023 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec] [část obce]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Podle ust. § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a při plnění povinností uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z. a podle ust. § 2 zákona o spotřebitelském úvěru a shledal, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, přičemž se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, žalobce mu poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobce postupoval v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s odbornou péči posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Obecně platí, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od ža