23 C 321/2018-201 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 8. 2018, doručenou soudu dne 6. 8. 2018, domáhal, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zdržet se rušení žalobce stíněním pozemku parc. č. , Anonymizováno, (původní parc. č. , hodnota, ), a to stromy a keři u společné hranice pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Tvrdil, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, vše v katastrálním území , adresa, a v roce 2009 žalovaní vysadili podél společné hranice mezi pozemky naproti skleníku umístěnému na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, ve vzdálenosti přibližně 500 mm od hranice mezi pozemky řadu stromů thují nebo cypřišů (dále jen jehličnany), když tyto dosahují až 2,5 metrů a způsobují enormní stínění pozemku, zejména v místě skleníku. Již v září 2009 žádal žalobce městský úřad o předběžnou ochranu, což bylo zamítnuto. Následně v roce 2011 a 2012 jehličnany vyrostly natolik, že převyšovaly výšku oplocení 1200 mm. Žalobce telefonicky vyzval žalovaného 1), aby jehličnany ostříhal, když se nic nedělo, provedl zastřihnutí jehličnanů ze svého pozemku sám v celé šířce skleníku, což prováděl opakovaně v následujících letech a žalovaní ničeho nenamítali, naposledy v prosinci 2016. Avšak žalovaní v roce 2017 záležitost oznámili policii, věc byla posouzena jako přestupek a postoupena k řízení , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, , který žalobci uložil pokutu. Následně bylo rozhodnutí městského úřadu po přezkumu ve správním soudnictví Krajským soudem v , adresa, zrušeno jako nepřezkoumatelné, přičemž soud došel mj. k závěru, že bylo namístě požadovat, a to i soudní žalobou, uložení zdržení se přesně vymezeného rušení. Žalobce proto dále tvrdil, že dochází ke stínění jeho pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , které způsobují jehličnany vysazené žalovanými. Ke stínění dochází nepřiměřeně místním poměrům a podstatně omezuje žalobce v obvyklém užívání pozemku. Na pozemek žalobce přesahují už i větve jehličnanů. Skleník žalobce má ocelovou konstrukci zapuštěnou na betonových základech, byl vybudován v roce 1985 na základě oznámení drobné stavby Městskému národnímu výboru v , Anonymizováno, , adresa, , odboru výstavby, je umístěn 500 mm od hranice pozemku. Žalobce skleník využívá k trvalému pěstování ekologické zeleniny, a to i v zimních měsících kalendářního roku. Snaha o vyřešení sporu smírnou mimosoudní cestou byla bezvýsledná.2. Žalovaný 1) a žalovaná 2) navrhovali zamítnutí žaloby. Namítali, že žaloba nesplňuje základní obsahové náležitosti, zejména žalobní petit je formulován příliš obecně a není v něm uvedeno, zda se žalobce domáhá odstranění jehličnanů rostoucích na pozemku žalovaných nebo jen jejich zastřižení v určité výšce. Namítali, že výsadba na pozemku žalovaných nebyla provedena v zájmu kohokoliv obtěžovat nebo poškodit, ale byla provedena podle projektu zahradního architekta, aby bylo vizuálně zhodnoceno okolí budovy, ve které se nacházejí ambulance lékařů, žalovaného 1) a žalované 2). Podle projektu zahradního architekta byly na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, vysazeny různé traviny, jehličnany, listnaté keře a vřesy. Namítali, že předmětné jehličnany byly vysazeny ve vzdálenosti 700 až 800 mm od hranice mezi pozemky, a proto se nachází ve vzdálenosti přibližně 1200 až 1300 mm od skleníku žalobce a jsou umístěny na západní straně skleníku. Namítali, že výsadba okrasných rostlin, které mají tvořit přirozenou hranici mezi pozemky, patří k běžné praxi v daném místě. Uvedli, že žalobce svévolně a velmi neodborně prováděl zastřihnutí jehličnanů ze svého pozemku v místech kam dosáhnul, čímž došlo k poškození a vizuálnímu znehodnocení živého plotu z jehličnanů. Žalovaní nedali žalobci žádný (ani tichý) souhlas, jak tvrdil žalobce. Incident, kdy žalobce v prosinci 2016 neoprávněně vnikl na pozemek žalovaných a ostříhal pět z vysazených jehličnanů na polovinu jejich výšky byl řešen v přestupkovém řízení na Městském úřadě v , Anonymizováno, , adresa, , v něž byl žalobce shledán vinným a byla mu uložena pokuta. Zdůraznili, že tímto jednáním byly jehličnany zcela znehodnoceny. Namítali, že žalobce má na svém pozemku v bezprostřední blízkosti skleníku zasazenou meruňku nebo broskvoň, která ve vegetačním období stíní skleník z východní strany, stejně tak vzrostlou třešeň, která stíní skleník z jižní strany, a dále vzrostlou thuji, která dosahuje výšky srovnatelné s výškou živého plotu z vysazených jehličnanů, je proto otázkou, zda nadměrné stínění skleníku není způsobeno samotným žalobcem a vegetací na jeho pozemku. Dále namítali, že pozemek se skleníkem se nachází v relativně husté městské zástavbě a je obklopen vícepatrovými budovami o výšce několika metrů. Pokud je skleník stíněn nebo má omezený přístup denního světla, pak je to způsobeno právě těmito budovami, a nikoliv živým plotem z jehličnanů na pozemku žalovaných. Pro podporu svých námitek připojili zjednodušenou simulaci stínění a prosvětlení dané lokality, se specifikací stínění skleníku v 15 hodin dne 1.3, 1.6, 1.9. a 1.12. kalendářního roku, provedenou prostřednictvím aplikace dostupné na webové stránce http://andrewmarsch.com/apps/staging/shading-box.html, znázorňující danou lokalitu podle gps souřadnic.3. Žalobce v podání ze dne 13. 1. 2019, doručeném soudu dne 16. 1. 2019 tvrdil, že je nepravdivá námitka žalovaných, že jehličnany jsou vysazeny ve vzdálenosti 700 až 800 mm od hranice mezi pozemky. Tvrdil, že při místním šetření provedeném Městským úřadem v , Anonymizováno, , adresa, dne 1. 12. 2009 bylo konstatováno, že podél hranice pozemků bylo vysazeno 10 kusů jehličnanů o výšce 1000 mm ve vzdálenosti 600 mm od plotu, tedy jehličnany se nachází ve vzdálenosti přibližně 1100 mm od skleníku žalobce. Dále tvrdil, že pozemek není obklopen vícepatrovými budovami, ale jediná jednopatrová budova je vedle budovy žalovaných, ostatní budovy jsou přízemní. Tvrdil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, je druhově veden jako zahrada, přičemž nejběžnější využití je pro pěstování, zejména zeleniny. Výstavba skleníků na pozemcích je zvyklostí, v nejbližším okolí jsou 4 skleníky. Namítal, že simulace stínění a prosvětlení skleníku provedená žalovanými nemá pro řízení žádný význam. V simulaci je kontrolní bod umístěn na střeše skleníku a žalobce na střeše skleníku nic nepěstuje, rostliny pěstuje v půdě na zemi pod úrovní terénu.4. Žalobce u jednání dne 19. 3. 2019 tvrdil, že se pokoušel s žalovanými dohodnout již dříve, kontaktoval právního zástupce žalovaných, předestřel mu dohodu o smíru a požádal jej, aby návrh dohody projednal s žalovanými a vyjádřil se k ní, nic se však nestalo, dohoda nebyla uzavřena. Dále požadoval, pokud by došlo ke smírnému řešení věci, aby jehličnany byly zastřihávány na výšku 1,00 m, jakmile by dorostly do výšky 1,20 m, musely by být znovu zastřihnuty na výšku 1,00 m. Tvrdil, že mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalovaných je drátěný plot, který dosahuje výšky 1,20 m, plot je postaven na hranici sousedních pozemků a je ve vlastnictví žalovaných. Délka společné hranice je osm metrů, z toho na šesti metrech délky jsou vysázeny jehličnany přímo naproti jeho skleníku, potom je podél společné hranice úsek dvou metrů, kde není vysazeno nic; jehličnany byly vysazeny v roce 2009. Žalobce dále zdůraznil, že domáhá zabránění stíněním oblohové složky denního světla, které způsobuje živý plot jehličnanů a k tomu následně doložil vlastní studii o sledování stínění vypracovanou dne 23. 3. 2019, doručenou soudu dne 29. 3. 2019 (č. l. 37 spisu). Žalovaný 1) a žalovaná 2) u jednání dne 19. 3. 2019 namítali, že není obvyklé, že si vlastník pozemku postaví na svém pozemku v husté zástavbě rodinných domů skleník, ve kterém pěstuje zeleninu, když žalobce musel počítat s tím, že ke stínění skleníku dojde. K této námitce žalobce tvrdil, že skleník na pozemku je věc obvyklá a v blízkém okolí (asi 50 m od jeho pozemku) mají ostatní sousedé také skleníky, a to minimálně 4 skleníky a u žádného ze sousedů nejsou vysazeny před skleníkem třímetrové jehličnany.5. Žalobce u jednání dne 21. 8. 2019 požadoval, aby jehličnany byly zastříhávány na výšku 1,50 m, požadoval, aby to byla výška trvalá, přes kterou by nemohly jehličnany přerůst a žalovaní by je museli pravidelně zastříhávat. Žalovaný 1) a žalovaná 2) u jednání dne 21. 8. 2019 tvrdili, že se od místního šetření konaného dne 3. 4. 2019 situace s živým plotem z jehličnanů nezměnila, jehličnany nejsou zastříhávány a žalovaní je nechávají růst jejich přirozeným růstem, pouze nepravidelně zasunují větve jehličnanů, které přesahují mobilní oplocení, za toto mobilní oplocení. Dále tvrdili, že živý plot z jehličnanů mají vysazený proto, aby bylo zachováno soukromí pacientů, kteří dochází do dermatologické a zubní ordinace a aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pr