23 C 467/2022-69 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 15 939 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 18 610,69 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 15 939 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba] (dále jako původní věřitel) a žalovanou byla dne 28. 11. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jako smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 6 589 Kč v pravidelných 39 týdenních splátkách po 451 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 26. 8. 2006. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaná uhradila na splátkách půjčky pouze částku 1 650 Kč (3,65 splátek), další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Poté žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobce, což bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině půjčky částku 9 968,11 Kč, na úroku z prodlení částku 18 610,69 Kč a na dlužném poplatku částku 5 970,89 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 11. 2005, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, karty zákazníka ze dne 27. 11. 2005, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021, informací o zpracování osobních údajů ze dne 6. 1. 2021 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 12. 11. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel uzavřel s žalovanou jako dlužníkem dne 28. 11. 2005 smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku (peněžní prostředky) ve výši 11 000 Kč. Žalovaná čerpala půjčku hotovostně v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 6 589 Kč v pravidelných 39 týdenních splátkách po 451 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaná uhradila na splátkách půjčky pouze částku 1 650 Kč (3,65 splátek), další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobce. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 11. 11. 2021 k úhradě dluhu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 4. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 8. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 9. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku se spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o půjčce. Protože žalovaná půjčku čerpala, vznikl jí závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě splatnosti během 39 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaná půjčku nezaplatila řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky půjčky, tj. ode dne 29. 8. 2006, proto jí vznikla v souladu s ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Splatnost půjčky nastala ke dni poslední splátky, jež byla splatná dne 28. 8. 2006. Protože žalovaná netvrdila a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 8 318,11 Kč představující jistinu půjčky. Celkové úhrady na dluh ve výši 1 650 Kč, jež žalovaná zaplatila v jednotlivých týdenních splátkách, byly započteny na jistinu půjčky. Dále soud žalovanou podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku zavázal k úhradě úroku z prodlení, které byly přiznány podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., ve výši 9 028,65 Kč kapitalizované za dobu od 29. 8. 2006 do 18. 12. 2020 a dále z částky 7 620,89 Kč ve výši 7,25 % ročně za dobu od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a za dobu od 1. 7. 2021, trvá-li prodlení, až do zaplacení, ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, když ve zbytku nárokovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. V části, v níž se žalobce domáhal souhrnného poplatku ve výši 5 970,89 Kč, soud žalobu zamítl. Vedlejší ujednání smlouvy o půjčce, v němž se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek v částce 6 589 Kč, soud posoudil jako absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (§ 55, §56 občanského zákoníku). Ujednání stran, na jehož základě se žalovaná jako dlužník a spotřebitel zavazuje zaplatit při půjčené částce 11 000 Kč tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 589 Kč, tj. 59,90 % půjčené částky, a to během 39 týdnů, je nepřiměřenou podmínkou, kte