24 C 48/2015-370 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 18. 8. 2015, rozšířenou podáním ze dne 19. 11. 2015, se žalobce domáhal zaplacení odstupného ve výši 11 000 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 16. 4. 2014 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že byl v období od 2. 12. 2013 do 18. 3. 2014 zaměstnán u žalovaného na pozici svářeč. Lékařským posudkem , Anonymizováno, nemocnice , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2014 byla u žalobce ke dni 9. 12. 2013 uznána nemoc z povolání podle kapitoly II. a položky 10 Seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 114/2011 Sb., jímž se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Z důvodu výše uvedené nemoci z povolání byl ke dni 18. 3. 2014 mezi účastníky dohodou z téhož dne rozvázán pracovní poměr. S odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce žalobce dovozoval, že mu přísluší odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku, přičemž žalobou se domáhal pouze části odstupného. Pravděpodobný výdělek žalobce za IV. čtvrtletí r. 2013 činí 33 683 Kč.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 9. 10. 2015 navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že mezi účastníky byla dne 29. 11. 2013 uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalobce zavázal vykonávat pro žalovaného práci na pozici svářeče a že dne 18. 3. 2014 byla mezi účastníky podepsána dohoda o skončení pracovního poměru. Na svou obranu uvedl, že žalobce již dne 29. 11. 2013, kdy uzavřel se žalovaným pracovní smlouvu s pracovním zařazením „svářeč“, věděl, že není způsobilý tuto práci vykonávat a tuto skutečnost žalovanému jako zaměstnavateli zamlčel. Žalobce byl před nástupem do zaměstnání u žalovaného zaměstnán od 8. 2. 2010 do 30. 11. 2013 u zaměstnavatele , právnická osoba, , adresa, , a.s., se sjednaným druhem práce svářeč kovů. Dne 31. 1. 2014 vydala , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, kterým byl žalobce uznán jako osoba se zjištěnou nemocí z povolání s diagnózou středně těžký syndrom karpálního tunelu vpravo, a to zpětně ke dni 9. 12. 2013. V posudku je uveden jako zaměstnavatel , právnická osoba, , adresa, , a.s. Žalobce si byl vědom toho, že nebude schopen vykonávat sjednaný druh práce, neboť jeho pracovní způsobilost byla již tehdy dlouhodobě posuzována. Tuto okolnost žalovanému zamlčel, zřejmě s vědomím toho, že po nástupu do práce u žalovaného bude pro nemoc z povolání pracovní poměr ukončen s nárokem na odstupné. Žalobce tedy v době, kdy věděl, že existuje na jeho straně překážka bránící vykonávat práci svářeče, podepsal pracovní smlouvu, ve které se zavázal vykonávat práci svářeče, aniž toho byl schopen. Žalobce uvedl žalovaného v omyl zatajením této skutečnosti, neboť kdyby o ní věděl, pracovní smlouvu by s žalobcem neuzavřel. Žalovaný vznesl námitku relativní neplatnosti vůči právnímu úkonu, kterým byla pracovní smlouva dne 29. 11. 2013 uzavřena. Jednání žalobce se hrubě příčí dobrým mravům a nemůže mu být poskytnuta soudní ochrana.3. Rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 8. 2016, č. j. 24 C 48/2015-79 byl k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2017, č. j. 16 Co 211/2016-10, zrušen a věc vrácena okresnímu soudu se závěrem, že nebylo postaveno najisto, zda žalobce pracoval u žalovaného za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dále že nebyla dostatečně odůvodněna námitka žalovaného týkající se relativní neplatnosti pracovní smlouvy.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl zaměstnancem žalované společnosti na základě pracovní smlouvy jako svářeč od 2. 12. 2013 a že pracovní poměr byl skončen z důvodu nemoci z povolání dohodou ke dni 18. 3. 2014. Lékařským posudkem o uznání nemoci z povolání vydaným , Anonymizováno, nemocnicí v , adresa, ze dne 31. 1. 2014 bylo prokázáno, že u žalobce byla zjištěna nemoc z povolání podle kapitoly II. a položky 10 Seznamu nemocí z povolání, který je přílohou k nařízení vlády č. 114/2011 Sb., jímž se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (středně těžký syndrom karpálního tunelu vpravo). Z dohody o skončení pracovního poměru uzavřené dne 18. 3. 2014 bylo zjištěno, že pod bodem II. 2. 2 dohody došlo k ukončení pracovního poměru z důvodu změny zdravotního stavu dle lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, – jako nemoc z povolání. Potvrzením o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 17. 3. 2014 vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, , praktickým lékařem, bylo zjištěno, že žalobce není dlouhodobě zdravotně způsobilý konat ode dne 17. 3. 2014 profesi svářeče pro nemoc z povolání zjištěnou dne 9. 12. 2013. Ze zprávy Krajské hygienické stanice , Anonymizováno, kraje ze dne 17. 7. 2014 bylo zjištěno, že u žalovaného byla v období od 2. 12. 2013 do 18. 3. 2014 profese svářeč zařazena ve 3. kategorii pouze pro rizikový faktor hluk. Z hlediska faktorů relevantních pro vznik nemoci z povolání podle kapitoly II. položky 10 přílohy seznamu nemocí z povolání tato práce nebyla kategorizována jako riziková. Ze zprávy Krajské hygienické stanice , Anonymizováno, kraje ze dne 19. 2. 2016 bylo zjištěno, že u žalovaného práce na pracovní pozici svářeč nesplňovala ke dni 9. 12. 2013 podmínky pro zařazení do III. kategorie rizika z hlediska faktoru pracovních podmínek relevantního pro vznik nemoc z povolání podle kapitoly II. položky 10 přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Zpráva dále obsahuje sdělení o tom, že podmínky pro vznik nemoci z povolání podle uvedené položky byly splněny u předchozího zaměstnavatele žalobce, u kterého vykonával práci svářeče v době od 2/2010 do 11/2013. Z informace , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, ze dne 1. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobci byla přiznána nemoc z povolání dnem 9. 12. 2013. Z potvrzení o průměrném příjmu zaměstnance bylo zjištěno, že žalobce dosahoval průměrné hrubé mzdy 33 683 Kč.5. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dospěl ve svém znaleckém posudku ze dne 24. 1. 2018 k závěru, že nemoc z povolání – středně těžký syndrom karpálního tunelu - byla u žalobce zjištěna dne 9. 12. 2013 a že žalobce naposledy před zjištěním nemoci z povolání pracoval za podmínek, za kterých vzniká nemoc z povolání u společnosti , právnická osoba, , adresa, , a.s., IČ , IČO, . Znalec v rámci rozboru uvedl, že elektromyografickým vyšetřením provedeným dne 22. 11. 2023 byla zjištěna hodnota DML, nebyla však známa hodnota SCV. Teprve dne 9. 12. 2013 bylo při podrobnějším vyšetřením zjištěno, že hodnoty DML a SCV splňují kritéria pro uznání syndromu karpálního tunelu vpravo za nemoc z povolání. Znalec dále uvedl (str. 6–7 znaleckého posudku), že práce žalobce u žalovaného nebyla z hlediska působení faktoru lokální svalové zátěže horních končetin zařazena do kategorie třetí ani druhé a není zřejmé, proč by měl žalobce ukončovat svůj pracovní poměr u žalovaného, jestliže práce, kterou žalobce u žalovaného vykonával, nebyla spojena s přetěžováním horních končetin, nejednalo se o práci, kterou by žalobce nesměl vykonávat. Dále znalec uvedl, že v nynější době, tedy v roce 2018, již nelze zpětně prokázat, že by práce žalobce vykonávaná krátkou dobu, nanejvýš několika dnů, byla prací spojenou s přetěžováním, ze které vzniká syndrom karpálního tunelu.6. Zdravotní ústav v , adresa, ve svém znaleckém posudku ze dne 14. 2. 2022 uvedl, že profesionální poškození vzniká v souvislosti s nadlimitní expozicí vibracím přenášeným na ruce nebo vlivem přetěžování na základě nadlimitní lokální svalové zátěže horních končetin (anebo obojí) a dále vyslovil nesouhlasné stanovisko k vyjádření Krajské hygienické stanice , Anonymizováno, kraje se sídlem v , adresa, ze dne 11. 3. 2016, č. j. , Anonymizováno, ve kterém je uvedeno, že práce svářeče, kterou měl žalobce u žalované organizace vykonávat od 2. 12. 2013, nesplňuje podmínky pro zařazení do kategorie třetí z hlediska faktoru lokální svalová zátěž horních končetin (kapitola II položky 10 Seznamu nemocí z povolání). Práce svářeče, jak bylo prokázáno v případě , právnická osoba, , adresa, , a.s., může být spojena s nadlimitními výsledky měření lokální svalové zátěže horních končetin, což však v té době bylo nezbytné prokázat autorizovaným měřením. Jeho neprovedení považuje znalec za značné pochybení. Objektivizace expozice 10 let zpětně by naprosto neodpovídala skutečné míře expozice, proto je v současné době bezpředmětná. Práce svářeče byla u žalovaného zařazena do kategorie 3 pouze pro faktor hluk a do kategorie 2 pouze pro faktor expozice vibracím. Znalec dospěl k závěru, že vzhledem k absenci objektivizace expozice lokální svalové zátěže horních končetin autorizovaným měřením nelze vyloučit, že v rozhodném období pro vznik diagnózy syndromu karpálního tunelu pracoval žalobce u žalovaného za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, zároveň uvedl, že nadlimitní expozici lokální svalové zátěže nelze ani zpětně potvrdit.7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na pozici svářeče od