107 C 52/2025-86 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 48 930,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela dne 3. 2. 2014 smlouvu o půjčce č. , hodnota, a poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit půjčku dle sjednaných podmínek. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal peněžní prostředky ve výši celkem 5 000 Kč. Žalovaný však závazky ze smlouvy nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne 24. 3. 2017. Před uzavřením smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřit schopnost žalovaného splácet zápůjčku dle běžného účtu, který měl žalovaný u ní veden. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 11 885,37 Kč, částky 14 594,19 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 16,90 % ročně z aktuální jistiny 11 885,37 Kč za dobu od 25. 3. 2017 do 28. 6. 2024, částky 6 951,67 Kč na zákonném úroku z prodlení za dobu od 23. 5. 2017 do 28. 6. 2024 z částky 11 885,37 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč dle čl. 6. 2 písm. b) smlouvy ve výši 0,1% denně z částky 11 885,37 Kč za období od 25. 3. 2017 do 28. 6. 2024, poplatku za poštovní upomínku ve výši 499 Kč dle čl. 6.2. písm. g) smlouvy a dále smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 11 885,37 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 885,37 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 594,19 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 499 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2024 neuhradil na předmětnou pohledávku ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 24. 7. 2025 a dále na 18. 9. 2025, se nedostavil, svou neúčast neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).3. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2024 vč. návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, produktových obchodních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . IČ , IČO, a žalovaným byla sjednána smlouva o půjčce č. , hodnota, na částku 30 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto prostředky poskytla na účet žalovaného č. , č. účtu, . Čerpané prostředky se žalovaný zavázal splácet formou 84měsíčních splátek po 612 Kč (inkasem z běžného účtu) splatných k 3. dni v měsíci, poslední splátka splatná dne 3. 2. 2021, s pevnou roční úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Dle čl. 2.2 smlouvy činí celková částka ke splacení 51 303,42 Kč, RPSN 18,28 %. Návrh smlouvy neobsahuje ustanovení 6.2 písm. b) a 6.2 písm. g).4. Z výzvy – okamžité jednorázové splacení smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2017 vč. podacího archu ze dne 24. 3. 2017 soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě částky 23 712,71 Kč do 10 dnů od vyhotovení výzvy, výzva byla zaslána žalovanému téhož dne doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky z 30. 1. 2020 včetně podacího archu soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ve výši 11 890 Kč na žalobkyni a toto bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě (trvalého pobytu) dne 30. 1. 2020.6. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužných částek ze dne 28. 6. 2024 včetně podacího lístku z 28. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 48 930,23 Kč do 23. 7. 2024.7. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období roku 2013, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 soud zjistil, za některé měsíce příjmy žalovaného ze zaměstnání, dále platby na půjčky, výběry z bankomatu a nepravidelné platby za zboží/služby kartou.8. Z odpovědi , právnická osoba, . z 15. 5. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v době od 3. 2. 2014 žalovaný a dále, že na smlouvu č. , hodnota, bylo celkem uhrazeno 26 862,79 Kč od 3. 2. 2014 do 16. 1. 2020 (z toho 8 724,46 Kč na jistinu).9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 2. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč na běžný účet a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit v 84měsíčních splátkách po 612 Kč s roční úrokovou sazbou 16,9 %. Žalovaný nesplácel poskytnutou zápůjčku řádně a včas, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala dopisem z 24. 3. 2017 k úhradě zbývající části zápůjčky. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni a toto bylo žalovanému řádně oznámeno.10. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost z běžného účtu žalovaného, avšak toto tvrzení nijak prokázáno nebylo, byly předloženy výpisy z účtu, ale nebyla navržena žádná bližší skutková tvrzení ohledně příjmů, výdajů a závěrů ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a přestože disponovala výpisy z běžného účtu žalovaného dospěla k nesprávnému závěru při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, když s tímto úvěr uzavřela, ačkoliv žalovaný již v době uzavření smlouvy některé měsíce (předcházející uzavření) nedisponoval finančními prostředky na měsíční splátky nově sjednaného úvěru. K žalobě přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně nedoplnila skutková tvrzení a nedoložila další důkazní návrhy. Výše popsaným jednáním právní předchůdkyně žalobkyně porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva zápůjčce ze dne 3. 2. 2014 absolutně neplatná. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy pak jednoznačně vyplývá také z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 30 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 991 a násl. o. z., jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 3 137,21 Kč, když žalovaný uhradil na pohledávku ze smlouvy celkem 26 862,79 Kč. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 3 137,21 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 29. 6. 2024 do zaplacení. Požadavek na zaplacení částky 45 793,02 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o zápůjčce. Lhůta k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.11. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.