107 C 413/2025-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 21. 5. 2025, ve znění částečného zpětvzetí ze dne 3. 6. 2025 a upřesnění ze dne 14. 1. 2026 (doručeného 15. 1. 2026), se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 733,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne 11. 5. 2023 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě, které předala žalovanému při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 8 575 Kč v pravidelných 26týdenních splátkách ve výši 330 Kč (poslední splátka splatná dne 9. 11. 2023). Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky neuhradil na smlouvu ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, když vycházela z informací, které poskytl žalovaný ohledně svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a dokumenty zaznamenala v zákaznických kartách, zejm. pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 6. 2025 č. j. EPR 149688/2025-8 bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí (týkajícího se příslušenství) žalobkyně zastaveno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty z 30. 4. 2024, oznámení o postoupení pohledávek z 29. 4. 2024 a podacího lístku z 30. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni, s účinností ke dni 29. 4. 2024, a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z 29. 4. 2024, odeslaným doporučeně dne 29. 4. 2024, ve kterém byl současně vyzván k zaplacení do 10 dnů od doručení.4. Ze smlouvy č. , hodnota, z 11. 5. 2023 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla dne 11. 5. 2023 uzavřena mezi společností , právnická osoba, (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti v den podpisu částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 8 575 Kč (tj. jistinu 5 000 Kč, úrok 1 218 Kč, poplatek za zpracování ve výši 500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 857 Kč) v pravidelných 26týdenních splátkách ve výši 330 Kč, poslední splátka ve výši 325 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně smlouvy. Podle smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 88 %.5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný sdělil v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že má měsíční příjem ve výši 28 237 Kč, další příjmy domácnosti jsou 18 700 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 5 000 Kč, nemá externí splátky ani interní splátky, žije v nájemním bydlení, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, nemá bankovní účet na své jméno a toto měl doložit výplatními páskami za období 02/2023 a 03/2023, pracovní smlouvou z 20. 1. 2022.6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu neuhradil na předmětnou smlouvu ničeho.7. Z výzvy k plnění z 18. 2. 2025 a podacího lístku z 18. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 13 589,88 Kč ze smlouvy č. , hodnota, do 5. 3. 2026, tato mu byla odeslána doporučeně dne 18. 2. 2025.8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaný v tomto řízení.9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne 11. 5. 2023 žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 8 575 Kč v 26týdenních splátkách. Žalovaný nehradil dluh z uzavřené smlouvy řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno.10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce v hotovosti dle § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému peněžní prostředky v hotovosti ve výši 5 000 Kč, při uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úroky a poplatky ve výši 8 575 Kč v pravidelných 26týdenních splátkách po 330 Kč (poslední 325 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný ani později po postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na zápůjčku něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila tvrzený příjem, který je uveden v kartě zákazníka (tvrzené výplatní pásky a pracovní smlouvu, ani nedoložila další příjem domácnosti), odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán. Soud dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 5 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni (0 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 5 000 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaný vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jeho možnostem, závisí doba splatnosti