107 C 77/2026-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 2. 2026 se žalobkyně (dříve , právnická osoba, .) domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 871,35 Kč s příslušenstvím a částky 114,75 Kč představující smluvní pokutu. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 24. 2. 2025 prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 45 500 Kč a možností postupného čerpání. Dle smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla 5 500 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s příslušenstvím, s tím, že první splátka je splatná 26. 3. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat 18. 8. 2026. Žalovaný dle žalobkyně čerpal dne 24. 2. 2025 částku 5 500 Kč. Dle smlouvy byl dále ujednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a dne 26. 6. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. V důsledku prodlení žalobkyně požaduje po žalovaném také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den 30. 4. 2026 se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, půjčka“ č. , hodnota, , informace pro spotřebitele, všeobecných obchodních podmínek platných od 27. 5. 2024 zjistil, že mezi účastníky byla dne 24. 2. 2025 uzavřena smlouva, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky do výše 45 500 Kč, a to postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal tyto spolu s poplatkem ve výši 1,99 % z čerpaných částek, při fixní denní sazbě 1,066 % a RPSN 1 990,53 %. Dále byl sjednán poplatek za expresní výplatu tranše a další volitelné služby.4. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč dne 24. 2. 2025.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 1. 4. 2026 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , byl v době od 18. 2. 2025 do dne vyhotovení odpovědi žalovaný a disponentem v předmětném období byl žalovaný a dále, že na tento přišla dne 24. 2. 2025 platba z účtu č. , č. účtu, (, právnická osoba, .) pod VS , var. symbol, s poznámkou , Anonymizováno, Váš , Anonymizováno, úvěr, DI , právnická osoba, .6. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného dne 24. 2. 2025 prostřednictvím náhledu na bankovní účet žalovaného.7. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala totožnost při uzavírání smlouvy o úvěru.8. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činil částku 24 650 Kč.9. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti, vycházela přitom z toho, že žalovaný hospodaří s další osobou v domácnosti (celkový počet osob v domácnosti 2, počet členů v domácnosti hospodařící s příjmem 2), jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 10 000 Kč, výdaje na půjčky 0 Kč, ostatní nezbytné výdaje činí 5 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 0 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 9 255 Kč, měsíční příjem činí 40 000 Kč, ověřený čistý měsíční příjem činí 24 650 Kč, disponibilní příjem žalovaného tak činí 14 600 Kč.10. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že v období 25. 2. 2025 – 19. 8. 2026 byl rozepsán rozpis splátek po 59,02 Kč (tj. celkem 31 870,80 Kč) s tím, že první splátka je rozložena tak, že z částky 59,02 Kč připadá na jistinu 0,19 Kč, na úrok 58,63 Kč a na poplatek 0,20 Kč.11. Z emailu „prodlení v délce 92 dní“ soud zjistil, že žalovanému bylo dne 26. 6. 2025 na email uvedený ve smlouvě zasláno oznámení o vypovězení smlouvy s okamžitou platností s výzvou k okamžité úhradě částky 11 966,10 Kč.12. Z výzvy k úhradě ze dne 28. 1. 2026 včetně podacího lístku z 30. 1. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12 258,47 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 2. 2025 a nákladů právního zastoupení ve výši 3 840 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 30. 1. 2026 má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána v den sepsání na adresu trvalého pobytu.13. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, , právnická osoba, . obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.14. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 2. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným a opakovaným čerpáním s úvěrovým rámcem 45 500 Kč, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč a žalovaný se zavázal tento splatit spolu s příslušenstvím, z důvodu nehrazení splátek byl úvěr ze strany žalobkyně vypovězen.15. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, k žalobě přiložila k důkazu výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . (dokument nepodepsaný žalovaným, pouze z interního systému žalobkyně, ze kterého vyplývá čistý příjem žalovaného ve výši 40 000 Kč, ověřený čistý příjem 24 650 Kč, výdaje na bydlení 10 000 Kč, další nezbytné výdaje 5 000 Kč, výdaje zde vypočtené v minimální výši 9 255 Kč). Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány/zjišťovány. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno na 30. 4. 2026 se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení) a příp. dotvrzení skutečností ohledně vydání dlužné částky jako bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 5 500 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 5 500 Kč, žalobkyně však soudu neposkytla dostatečná tvrzení ani po výzvě soudu kolik žalovaný celkem na předmětný úvěr uhradil, tedy není zřejmé, o jakou částku se bezdůvodně obohatil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že „částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny“. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být soudem poučena o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy, ohledně částky, kterou žalovaný na předmětný úvěr celkem uhradil, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, když smlouva o úvěru byla shledána neplatnou a k nároku z titulu bezdůvodného obohacení nebyla navrhnuta všechna potřebná skutková tvrzení a předloženy důkazní návrhy.16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný pro