Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnost , právnická osoba, . nabyla pohledávku od původního věřitele společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel uzavřel se žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši , částka, platbou ze dne , datum, . Na úhradu svých závazků plynoucích ze smlouvy nezaplatila žalovaná ničeho. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši.2. Dne , datum, je datováno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž společnost , právnická osoba, . je označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Listina neobsahuje žádný projev vůle žalované. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány. Dne , datum, je datována listina označená jako , Anonymizováno, , v níž jsou uvedena osobní data žalované, údaj o tom, že je vdova, zaměstnaná, žije ve vlastním bydlení, dosahuje mzdy ve výši , částka, , má výdaje na domácnost ve výši , částka, a na splátku jiných úvěrů ve výši , částka, . Listina neobsahuje žádný projev vůle žalované. Tyto skutečnosti má soud z obsahu listiny za prokázány. Dne , datum, zaslal původní věřitel na bankovní účet žalované částku , částka, , jak má soud za prokázáno potvrzení o provedené platbě a sdělení , právnická osoba, . Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, . jako postupitel a společnost , právnická osoba, . jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovanou. Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, . jako postupitele a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka za žalovanou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek.3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, , žalovaná se zavázala jej vrátit spolu se sjednanými úroky. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno. Listina označená jako smlouva o úvěru sice obsahuje vymezení smluvních práv a povinností a také identifikační údaje žalované, avšak neobsahuje žádný projev vůle žalované. Žalobní tvrzení a předložené důkazy však jasně svědčí o úmyslu právního předchůdce žalobkyně uzavřít se žalovanou smlouvu o úvěru. Kontraktační kroky právního předchůdce žalobkyně nepochybně směřovaly k uzavření smlouvy o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností právního předchůdce žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru, tj. vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši , částka, poskytl. Lze od něj proto důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalované poskytl odbornou péči vynaložil. Ani tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Z provedeného dokazování je zřejmé, že měl-li vůbec právní předchůdce žalobkyně nějaké informace o příjmech a výdajích žalované, jednalo se pouze o ničím nepodložené údaje sdělené žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně nezískal relevantní informace o příjmech a nutných životních výdajích žalované. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena podle § 1879 občanského zákoníku dvěma smlouvami o postoupení pohledávek. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takového poučení se dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Samotná pasivita žalované, která byl v průběhu celého řízení nečinná, nemůže být vykládána tak, že proti nároku žalobkyně ničeho nenamítá, či jej dokonce činí nesporným. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby a neunesla jej. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože uzavření smlouvy nebylo v řízení prokázáno, je nepochybné, že právní předchůdce žalobkyně vedl kontraktační proces směřující k uzavření smlouvy o úvěru a finanční prostředky žalované poskytl. Sama žalobkyně tvrdí, že smlouva o úvěru byla mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou uzavřena. Soud proto považuje za nutné na právního předchůdce žalobkyně vztáhnout úpravu předsmluvních povinností poskytovatele úvěru a ze skutečnosti, že své předsmluvní povinnosti nesplnil, vyvodit zákonné důsledky v podobě absence nároku na zákonný úrok z prodlení. Žalované byla poskytnuta částka , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni (jako právnímu nástupci původního věřitele) vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku.4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, jejíž existence nebyla v řízení prokázána.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 81 %, náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 62 %. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tří předžalobní úkony právní služby po , částka, , tři režijní paušály po , částka, , celkem , částka, . Z této částky má právo na 62 %, tj. , částka, . Při vyčíslení úspěchu a neúspěchu žalobkyně přitom soud vycházel ze žalované jistiny a kapitalizovaného příslušenství ve výši , částka, , a to ke dni předcházejícímu vyhlášení rozsudku.