109 C 104/2026-43 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán uhradit částku 13 862 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 78,62 Kč od 27. 12. 2025 do 13. 1. 2026, zákonný úrok z prodlení z částky 13 862 Kč od 14. 1. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 20. 1. 2025 uzavřeli úvěrovou smlouvu prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Dále byly sjednány další volitelné služby: poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. 2. až 8. splátka se navýšila o 490 Kč jako náklady úvěru. Žalovaný nehradil řádně a včas, když celkově uhradil pouze částku 8 491 Kč. Žalovanému byla účtována sankce, smluvní pokuta, a to vždy 500 Kč dne 22. 4. 2025, 22. 9. 2025, 4. 9. 2025, 22. 5. 2025, 4. 4. 2025, 7. 3. 2025. Byly také účtovány účelně vynaložené náklady vždy 300 Kč ve dnech 25. 2., 25. 3., 28. 4., 22. 5., 25. 8., 29. 9., 22. 10. 2025 a 14. 11. 2025 130 Kč. Žalobkyně se tak domáhá jistiny 8 324 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za SMS servis 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti 956 Kč, úroků 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč, smluvních pokut 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z úvěrové smlouvy ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, , jež měli účastníci uzavřít 20. 1. 2025, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když smlouva byla soudu doručena v elektronické podobě, na dokumentu není podpis žalovaného, případný elektronický podpis nelze ověřit.4. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. Jeho příjem činí 25 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 15 000 Kč, splátky jiným společnostem 1 000 Kč. Tato zpráva však byla vyhotovena 13. 1. 2026.5. Z opisu výpisu proplacené smlouvy soud zjistil, že bylo zasláno 10 000 Kč na č. účtu , č. účtu, .6. Z platební bilance k úvěrové smlouvě soud zjistil, že na tuto bylo uhrazeno pouze 8 491 Kč.7. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že účtem č. účtu , č. účtu, disponuje žalovaný. Na tento účet dne 20. 1. 2025 byla připsána částka 10 000 Kč z účtu vedeného na jméno žalobkyně.8. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu. Žalobkyně neprokázala, že by účastníci úvěrovou smlouvu uzavřeli. Smlouva, jež byla soudu předložena, byla doručena v elektronické podobě. Ostatně v žalobních tvrzeních je uvedeno, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Dokument neobsahuje podpis žalovaného, neobsahuje ani elektronický podpis žalovaného. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to ústní, písemné či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronicky podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný samotný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a také integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto v řízení prokázáno nebylo. I kdyby žalobkyně však prokázala uzavření smlouvy, musela by tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26 však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Soud také poukazuje na to, že karta klienta, která byla soudu předložena, obsahuje datum 13. 1. 2026, tedy datum, které nastalo až rok po uzavření smlouvy. Jak je již shora uvedeno, i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, smlouva by byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však žalovaného zavázal k vydání částky, které se mu dostalo do dispozice po odečtení toho, co uhradil. Žalobkyně je společností, která poskytuje ve spotřebitelských vztazích úvěry. A i když uzavření úvěrové smlouvy neprokázala, soud neshledal důvod, pro který by měl vůči tomuto spotřebiteli postupovat rozdílně v rámci vydávání částky. Bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dostala částka 10 000 Kč, a to výpisem z účtu žalovaného. Z platební bilance vedené k tvrzené smlouvě pak bylo prokázáno, že žalovaný celkově uhradil 8 491 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k vydání tohoto rozdílu, a to ve výši 1 509 Kč. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.