Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov 109 C 157/2026-37 – Smlouva pracovní
Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov · 11. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
33 684,01 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 33 684,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 678,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 482,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 509,26 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úrok 8 % ročně z částky 13 069,74 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne 29. 9. 2023 smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit dluh spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč. Žalovaná se zavázala také uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 770 Kč a poplatek za platby v bydlišti 3 600 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze 13 500 Kč. Žalobkyně se domáhá jistiny 13 069,74 Kč, úroku za poskytnutí úvěru 439,52 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 6 080 Kč, úhrady za administrativní činnosti 1 780,46 Kč, úhrady za umožnění splátek v hotovosti 2 314,29 Kč, smluvní pokuty 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč, žalovaná se zavázala zároveň zaplatit úrok 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 2 770 Kč, poplatek za platby v bydlišti 3 600 Kč. Celkový dluh 37 184 Kč měl být uhrazen ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Z platební bilance k této smlouvě soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 13 500 Kč.4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2026 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . oznamuje žalované, že pohledávka za žalovanou v celkové výši 39 844,86 Kč z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni.5. Z žádostí o úvěr ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že je zaměstnaná, její mzda/příjem z podnikání činí 20 478 Kč, za bydlení a energie hradí 2 500 Kč měsíčně, dopravu, jídlo, osobní náklady 4 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 4 500 Kč. Žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, má středoškolské vzdělání bez maturity. Žalovaná má úvěr u společnosti , Anonymizováno, , kdy zbývá uhradit 58 000 Kč. Z dodatku č. , hodnota, k pracovní smlouvě ze dne 15. 12. 2022 soud zjistil, že agentura práce , právnická osoba, a žalovaná jako zaměstnanec uzavřely dodatek k pracovní smlouvě ze dne 15. 8. 2022, kdy žalovaná je zaměstnána jako operátor výroby a pracovní poměr se sjednává na dobu určitou do 30. 6. 2023. Z výplatních pásek žalované za červen 2023 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 25 084 Kč, za červenec 2023 19 561 Kč a za srpen 2023 16 789 Kč, přičemž v červnu 2023 doplatek mzdy činil 25 743 Kč, v červenci 2023 19 688 Kč a v srpnu 2023 19 190 Kč.6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2026, kde původní věřitel společnost , právnická osoba, . oznamuje žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (ustanovení § 1882 odst. 2 o. z.). Dále žalobkyně prokazovala tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala listinou ze dne 29. 9. 2023. Z této bylo zjištěno, že právní předchůdkyně, žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a jen nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované. Žalobkyně prověřování solventnosti prokazovala žádostí o úvěr, dodatkem č. , hodnota, k pracovní smlouvě a třemi výplatními lístky. Z těchto vyplývá, že žalovaná má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. 2023, když smlouva o úvěru měla být uzavřena 29. 9. 2023, tedy až po uplynutí doby určité shora uvedené pracovní smlouvy. Žalobkyně sice předložila výplatní pásky žalované za období červenec a srpen 2023, avšak z těchto vyplývá, že žalovaná má doplatek mzdy ve výši 19 668 Kč a 19 190 Kč. Z žádostí o úvěr pak bylo zjištěno, že žalovaná má splácet již jiný úvěr, který ke dni žádosti o úvěr má činit 58 000 Kč. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna sama pátrat například v různých registrech, jako je insolvenční rejstřík či rejstřík vedených exekucí apod. Prověřování solventnosti nemá být dle výše uvedeného zákonného ustanovení pouze formálním úkonem, kdy každému je po nějakém zkoumání poskytnut úvěr. Toto prověřování má vést ke zjištění, zda budoucí případný dlužník je schopen dostát svých závazků. V tomto případě toto splněno nebylo. Smlouva o úvěru je tak neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy zavázal žalovanou k vydání rozdílu mezi částkou, které se jí dostalo (částkou 20 000 Kč) a částkou, kterou uhradila, a to částkou 13 500 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k vydání částky 6 500 Kč. Jelikož se žalovaná jako spotřebitel dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaná v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalobkyni nevznikly prokazatelné náklady řízení.