Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 43 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a částku 3 087,32 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli spotřebitelský úvěr. Žalovanému byla poskytnuta částka 31 000 Kč. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 31 000 Kč, smluvního úroku 12 400 Kč, smluvní pokuty 11 966 Kč. Žalovaný uhradil pouze 8 878,68 Kč. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byla pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, . a stejného dne následně na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2026 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni z titulu spotřebitelského úvěru č. smlouvy , Anonymizováno, .4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 18. 9. 2024 soud zjistil, že z účtu, jímž disponuje společnost , právnická osoba, ., bylo zasláno 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 11. 10. 2024. Na výše uvedený účet bylo zasláno 11 000 Kč.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, jež měla uzavřít společnost , právnická osoba, a žalovaný, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když dokument, který byl soudu zaslán v elektronické podobě, neobsahuje žádný podpis. Případný elektronický odpis nelze ověřit. Na základě této tvrzené smlouvy mělo být žalovanému zasláno 20 000 Kč s tím, že RPSN bylo stanoveno na 5 537 %.6. Z výpisu věcí pro osobu u zdejšího soudu vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že proti žalovanému byla u zdejšího soudu vedena exekuční řízení před uzavřením smlouvy o úvěru například pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , atd.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) jako postupitel a společnost , právnická osoba, . jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky. Pod č. , hodnota, byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 87 009,15 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely výše uvedenou smlouvu. Pohledávka za žalovaným na částku 87 009,15 Kč je vedena pod č. , hodnota, .8. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný disponuje běžným účtem č. , č. účtu, . Z výpisu z tohoto účtu za měsíc září 2024 soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil 43 817,37 Kč, konečně zůstatek 10 815,68 Kč, na účet přišlo 134 615,14 Kč, bylo odesláno 167 616,83 Kč. Na účtu se pravidelně objevují platby ve prospěch společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , například 1. 9. 5 000 Kč, 5 000 Kč, 8. 9. 2024, 2 000 Kč, 10. 9. 2 000 Kč, 3 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč, 17. 9. 1 900 Kč. Na účet naopak bylo připsáno 18. 9. 2024 10 960 Kč, kdy odesílatel je uveden , Anonymizováno, Jako příchozí platby jsou evidovány částky od společností poskytujících úvěry a zápůjčky, například 16. 9. 2024 , právnická osoba, . 1 415,77 Kč, 18. 9. 2024 20 000 Kč , právnická osoba, a 2 000 Kč , Anonymizováno, . Dne 11. 10. 2024 bylo na účet připsáno 11 000 Kč.9. Žalobkyně svou aktivní legitimaci prokázala smlouvami o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1879 o. z. a oznámením o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., kdy původní věřitel, společnost , právnická osoba, . (, právnická osoba, ) uzavřely dne 23. 1. 2026 postupně smlouvy o postoupení pohledávky, kdy pohledávka za žalovaným přešla nejdříve na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru. Toto tvrzení však neprokázala. Smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. lze uzavřít písemně, ústně či konkludentně. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, na tomto dokumentu však není připojen žádný podpis. Není připojen ani elektronický podpis, který by bylo možno ověřit a takto zjistit a ověřit identitu jednající osoby. V případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby, ale také integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto v řízení prokázáno nebylo. I kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, jedná se o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žádná konkrétní tvrzení k prověřování solventnosti však žalobkyně nepřipojila, nenavrhla žádné důkazy k prokázání ověřování solventnosti. Naopak v řízení bylo prokázáno výpisem věcí pro osobu žalovaného, že pokud by právní předchůdkyně žalobkyně minimálně udělala dotaz na rejstřík vedených exekucí, zjistila by, že v minulosti proti žalovanému byla vedena exekuční řízení. Ze shora uvedeného tak vyplývá, že i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru, smlouva by byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V řízení však bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dostala částka 31 000 Kč. Dle tvrzení žalovaný uhradil částku 8 878,68 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi uvedenými částkami, a to částky 22 121,32 Kč. V rámci přiznání příslušenství soud nepostupoval dle ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného, když pro tento postup soud v daném případě neshledal důvod. Žalobkyně tvrdí, že smlouva o úvěru uzavřena byla, jen toto v řízení prokázáno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . v rámci svého podnikání poskytuje spotřebitelské úvěry a soud tak neshledává důvod, pro který by měl vůči žalovanému jako spotřebiteli postupovat rozdílně v rámci vydání částky a úročení dluhu, když opačný přístup by byl pro žalovaného jako spotřebitele nevýhodný. Proto vzhledem k tomu, že se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže vzniknout žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě do tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.