116 C 410/2025-34 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, přičemž právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací a podkladů poskytnutých žalovaným, které byly zaznamenány a ověřeny, což je potvrzeno i prohlášením žalovaného v samotné smlouvě. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku zahrnující kapitalizované úroky ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , a sjednané plnění mělo být hrazeno v 18 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, poslední splátku uhradil dne , datum, , a ke dni , datum, činila dlužná jistina , částka, a dlužný poplatek , částka, , přičemž po tomto datu již žalovaný nic neuhradil. Neuhrazená jistina se podle žalobkyně úročí úrokem ve výši 14,75 % ročně sjednaným ve smlouvě od , datum, do zaplacení a vzniká též nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný celkem uhradil pouze , částka, . Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od téhož dne, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství , částka, . Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu celkové dlužné částky , částka, , sestávající z jistiny , částka, a dlužného poplatku , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , dále úroků ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve stejné sazbě a ze stejné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně uvádí, že před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dle § 142a o. s. ř., avšak bez výsledku, a proto požaduje rovněž náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , zahrnující soudní poplatek, odměnu advokáta, jeho hotové výdaje a DPH.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a tento se zavázal uhradit společnosti poplatek ve výši , částka, . Celkem se tedy za žalovaný zavázal uhradit částku , částka, , a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, s posledních splátkou ve výši , částka, . V předmětné smlouvě je žalovaný identifikován osobními údaji, smlouva je datována a podepsána (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna zákaznická karta, ve které žalovaný svým podpisem stvrdil, že má vzdělání učňovské, bydlí jako nájemník, je svobodný, finanční prostředky potřebuje na neočekávané výdaje. Nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako zinkař u společnosti , právnická osoba, , kde dosahuje čistého příjmu ve výši , částka, . Jeho externí splátky činí , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, . Žalovaný měl doložit pracovní smlouvu ze dne , datum, , výpis banky za měsíc září, říjen 2022 (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkovou částku ve výši , částka, (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaný byl dne , datum, zařazen do pojistného programu. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla poslána doporučeně na korespondenční adresu žalovaného (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností předchůdce žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by banka při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Banka sice tvrdila řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, avšak ke svým tvrzením nepředložila žádné listinné důkazy osvědčující řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. U jednání dne , datum, byl právní zástupce žalobkyně poučen podle § 118a o. s. ř. o tom, že soud nemá za prokázáno, že banka před poskytnutím úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěru schopnosti žalovaného. Ani přes toto poučení žalobkyně další důkazy nenavrhla. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že banka před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat, a to ve výši , částka, . Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.7. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na