Okresní soud v Karviné 26 C 201/2026-27 – Náklady řízení

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 3. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 15 767 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 902,07 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 734,74 Kč, s 14,75% úrokem z částky 6 774,32 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s 14,75% úrokem z prodlení z částky 6 774,32 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 6. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 5 767 Kč, a to v 26 týdenních splátkách po 492 Kč. Žalovaná však uhradila toliko částku 500 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 8. 2023, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 6. 8. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 včetně podacího lístku ze dne 21. 11. 2025, předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2026 včetně podacího lístku ze dne 16. 1. 2026, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 27. 10. 2025, zákaznické karty ze dne 6. 8. 2023, tabulky umoření ze dne 23. 10. 2025, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 26. 1. 2023 a oznámení o zvýšení příspěvku na živobytí. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 8. 2023 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 5 767 Kč, tj. celkem 12 767 Kč v 26 týdenních splátkách po 492 Kč (poslední splátka 467 Kč).5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná věřiteli prohlásila, že vyživuje jedno dítě, je svobodná, má základní vzdělání, bydlí v nájemním bytě, je nezaměstnaná, její příjem činí 7 712 Kč, další příjem členů domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně, výdaje činí 4 532 Kč měsíčně. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 26. 1. 2023 bylo zjištěno, že byly navýšeny přídavky na dítě, a to na , jméno FO, , narozenou dne , datum, z částky 880 Kč na částku 1 080 Kč měsíčně. Z oznámení úřadu práce bylo zjištěno, že žalované byl navýšen příspěvek na živobytí z částky 9 902 Kč na částku 11 582 Kč měsíčně od 1. 12. 2022 a tento je poskytován třem společně posuzovaným osobám, a to žalované, , jméno FO, , narozenému dne , datum, a , jméno FO, , narozené dne , datum6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 10. 2025 mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, . Cena za postoupené pohledávky byla žalobkyní uhrazena dle potvrzení ze dne 27. 10. 2025 dne 21. 10. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem dopisem ze dne 21. 10. 2025, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 21. 1. 2025. O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 16. 1. 2026, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka. Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že úvěrující eviduje u smlouvy č. , hodnota, platbu žalované ve výši 500 Kč dne 15. 11. 2023.7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Úvěrující společnost nijak neověřovala velmi kusé tvrzení žalované o výši jejích výdajů a také nijak nezohlednila zjevný rozpor mezi tvrzením žalované o výši příjmů domácnosti (celkem 47 712 Kč měsíčně) a doloženou skutečností, že žalované je poskytován příspěvek na živobytí. Úvěruschopnost žalované tedy nebyla řádně zkoumána.8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistiny poskytnutých jí úvěrů, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti plnění žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standardní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná na základě neplatné úvěrové smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč, uhradila dle listiny předložené žalobkyní toliko částku 500 Kč. Vzniklo jí bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 6 500 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 6 500 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.